Zelenou bránu v těchto dnech zakrylo lešení. Ale to u ní vydrží jen do začátku prázdnin. Fasáda přijde na řadu až později, v takzvané třetí fázi. A na tu město zatím peníze nemá.
"Třetí etapa je zároveň nejnákladnější a mělo by v jejím rámci dojít k sanaci historického zdiva věže," říká primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.
Před časem se řada odborníků i laiků v Pardubicích postavila ostře proti omítnutí Zelené brány, přitom podobné věže mívají omítku poměrně často.
Zelená bránaBrána zvaná dříve též jako Pražská, měřící 59 metrů, je s renesančním předbraním jediným významným zbytkem městského opevnění z počátku 16. století. Do dnešní podoby byla přestavěna po požáru města roku 1538 za vlády Jana z Pernštejna. V tu samou dobu brána dostala měděnou střechu, která ji kvůli typické zelené barvě změnila v roce 1547 jméno na Zelenou. Roku 1760 byly na věž poprvé instalovány hodiny. |
"Omítku na Zelené bráně považuji za úplnou blbost. Vím, že to je názor památkářů, ale já věřím, že se jej podaří změnit. Myslím, že by to byl zbytečný a hlavně přílišný zásah do současné podoby města," uvedl architekt Milan Košař, který je zároveň pardubickým radním.
Svede se velký spor...
Náměstek primátorky František Brendl je rovněž proti fasádě a očekává, že rozhodování bude konfliktní.
"Svede se velký spor, jestli má být zdivo na Zelené bráně ošetřené omítkou, anebo bezbarvou impregnací, tím spíš, že názor památkářů je na rozdíl od zastupitelů odlišný. Troufám si tvrdit, že kdyby to bylo jen na zastupitelích, tak se město přikloní k tomu, abychom ponechali Zelenou bránu v této známé podobě."
Jen díky tomu, že nejsou peníze, tak se tato debata zatím nevyostřuje, ale obvodový plášť věže trpí povětrností a ošetřený být musí. Jestli o fasádě bude rozhodovat současná sestava zastupitelů, nebo až ta příští, není podle Františka Brendla jisté. Oddalování rozhodnutí však věži neprospívá.
Náklady na tuto třetí etapu jsou odhadovány mezi osmi až deseti miliony korun. Na předchozí dvě fáze se městu nepodařilo získat žádnou státní dotaci, takže muselo ze svého rozpočtu uvolnit 2,5 milionů korun. Zatím má Zelená brána za sebou první část prací. Pracovníci stavební firmy se zabývali povrchem a podzemím věže.
"Kromě nové kanalizace jsme v samotném průchodu vyměnili dlažbu. Místo dřevěných kostek, do kterých se dostávala dešťová voda, a v zimě namrzaly, jsme zde položili žulovou dlažbu," říká Alena Blažková z pardubického magistrátu.
Nálezy archeologů bez překvapení
Současně s výměnou kanalizace se uskutečnil v těchto místech i archeologický průzkum. A nálezy splnily očekávání.
"Ve výkopech jsme zachytili vrstvu, ve které se vyskytovaly keramické fragmenty z 16. století. Vrstva nesla stopy po propálení, což může souviset s požárem z první poloviny 16. století," vysvětluje František Kašpárek z Východočeského muzea.
Archeologové dále objevili kamenné základy. Nálezy budou zařazené do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích. V nejbližších dnech začnou také práce na druhé etapě. Její hlavní součástí je statické zpevnění pláště.
"Právě proto dostala Zelená brána lešení. Teď se budou doplňovat zpevňující táhla a dělat nové nerezové opásání, které se napne kolem věže," řekla Blažková.
Statika brány se zhoršila před lety po úderu blesku do její jižní části. Zelená brána bude mít po rekonstrukci také opravený ochoz, kde dojde k výměně poškozených dřevěných konstrukcí a betonových krakorců.
První dvě etapy by měly být dokončené na konci června, nevylučuje se několikadenní prodloužení stavebních prací.
Zelená brána v Pardubicích
