V sobotu v 10 hodin dopoledne se Zelená brána otevře všem, kteří si chtějí vyšlápnout 154 schodů až na ochoz památky. Věž prošla rozsáhlou rekonstrukcí, jednalo se především o zajištění statiky objektu.
Zelená bránazvaná dříve též jako Pražská, měřící 59 metrů, je s renesančním předbraním vlastně jediným významným zbytkem městského opevnění z počátku 16. století. Do dnešní podoby byla dominanta krajského města přestavěna po požáru města roku 1538 za vlády Jana z Pernštejna. V tu samou dobu brána dostala měděnou střechu, která jí kvůli typické zelené barvě změnila v roce 1547 jméno na Zelenou bránu. Roku 1760 pak byly na věž poprvé nainstalovány hodiny. |
Brána by ještě potřebovala vyspravit plášť, ale stavba se zatím odkládá.
"Tento zásah je velmi nákladný a město na něj bez dotací zatím nemá dostatek finančních prostředků," uvedl mluvčí pardubické radnice Šimon Hradní.
Rekonstrukce nakonec skončila o dva měsíce později, než se předpokládalo. Práce trvaly od začátku dubna do konce srpna, skončit přitom měly v červnu. Původní odhadované náklady 2,5 milionu korun se o milion zvýšily.
"Opravy se sice protáhly, protože se jako nutné ukázalo také opravit ochoz. Nyní však můžeme říct, že je Zelená brána pro návštěvníky na několik desítek let bezpečná," uvedla primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.
Výměna dlažby a odvodnění, zajištění statiky, částečné ošetření pláště poškozeného erozí a oprava ochozu nakonec vyšly na 3,5 milionu korun. Za prodloužení opravy mohlo především to, že se během rekonstrukce objevily další problémy, se kterými stavbaři původně nepočítali.
Zaskočila je silná eroze kamenů ve fasádě, částečné porušení statiky objektu a přítomnost dřevokazné houby na ochozu u brány.
Rada města proto v červenci schválila navýšení rozpočtu oprav o zhruba 860 tisíc korun.
"Dominanta Pardubic prošla poslední rozsáhlou rekonstrukcí zhruba před sto lety. Od té doby potkala Zelenou bránu spousta nepříznivých situací, včetně zásahu bleskem. Nyní je třeba do hloubky řešit všechny problémy, které brána má," uvedl náměstek pardubické primátorky František Brendl.
V následujících letech bude 59 metrů vysoká věž ovšem potřebovat ještě jednu větší opravu.
"Plášť Zelené brány je ve velmi špatném stavu. Během rekonstrukce jsme ho částečně ošetřili, to ale není trvalé řešení. Do tří až pěti let musíme provést kompletní revitalizaci pláště. Na to však zatím nemáme peníze a dotace jsme nedostali," uvedla primátorka s tím, že odhad ceny této části rekonstrukce je 10 milionů korun.
Politici také na základě odborných posudků musejí rozhodnout, zda objekt nechají omítnout, nebo zdivo nechají odhalené.
Názory se různí a rozhodnutí se patrně neobejde bez dlouhých a emotivních diskusí.
V roce 1843 nechalo město bránu omítnout a sundalo dřevěné ochozy. Při velkých opravách v letech 1912 až 1913 se pavlač na bránu vrátila, a naopak stavebníci otloukli omítku, protože na kamenném zdivu nedržela a opadávala. Už v té době se také řešila narušená statika objektu.
