Loď Arnošt. Zejména díky teplejším zimám se může plavit po Labi prakticky celoročně. Pravidelný jízdní řád však začne platit 9. dubna. Do té doby si mohou firmy nebo svatebčané loď pronajmout.

Loď Arnošt. Zejména díky teplejším zimám se může plavit po Labi prakticky celoročně. Pravidelný jízdní řád však začne platit 9. dubna. Do té doby si mohou firmy nebo svatebčané loď pronajmout. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Zájem o výlety parníkem roste. I tak potřebuje ročně dotaci 600 tisíc

  • 0
Loni se parníkem Arnošt svezlo po Labi v okolí Pardubic 8700 lidí. Stoupajícímu počtu pasažérů nahrála mimo jiné poslední teplá léta. I přesto však loď potřebuje ročně 600 tisíc korun na dotacích.

V roce 2012 stáli pardubičtí radní před těžkým rozhodnutím. Ukončit provoz špatně technicky postaveného parníku Arnošt nebo se ho pokusit za miliony opravit tak, aby se mohl dál plavit po Labi. Nakonec se rozhodli pro druhou variantu a podle statistik se zdá, že udělali dobře. Zájem o výletní parník mezi lidmi roste.

„Musím říct, že si z pohledu návštěvnosti parníku nemáme na co stěžovat. Jde totiž postupně nahoru. Zřejmě hlavně kvůli dvěma posledním abnormálně povedeným sezonám, kdy nám přálo počasí, jsme se dostali na 8700 pasažérů za rok a to je slušné číslo,“ uvedl Tomáš Pelikán, šéf dopravního podniku, který po generální opravě dostal parník na starost.

Arnošt z Pardubic má kapacitu pro 50 lidí na kryté spodní palubě a 75 na nekryté palubě horní. Kotviště u mostu Pavla Wonky loni opustil 360krát. „Nejfrekventovanějšími měsíci byly květen až srpen,“ řekla mluvčí města Nataša Hradní.

Přitom se už zdálo, že loď bude muset z přístaviště za Tipsport arénou zmizet. Byla totiž špatně postavená, a tak politici dlouho nevěděli, zdá má vůbec cenu parník zachraňovat.

„Na lodi je špatně prakticky vše, od opláštění přes kormidlo až po motor. Skoro se dá říct, že aby loď prošla technickou, museli bychom do té stávající namontovat úplně novou,“ řekla před nákladnou opravou za pět milionů korun tehdejší primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.

Ovšem nutno dodat, že provoz lodi se ani po zvednutí zájmu ze strany pasažérů neobejde bez veřejných peněz. Každý rok totiž dopravní podnik inkasuje na parník 300 tisíc korun od radnice a dalších 300 tisíc korun od krajského úřadu. To znamená, že každému z 8700 cestujících, kteří se loni Arnoštem svezli, daňový poplatník přispěl na palubní lístek v průměru 70 korun.

„Dotace od města jde čistě na provozní věci, jako je údržba motoru, úklid, plat posádky a další podobné věci. Peníze od kraje zase mají podpořit cestovní ruch v regionu, k čemuž Arnošt přispívá,“ řekl Pelikán.

Pravidelné plavby po řece začnou v dubnu

Pravdou je, že dopravní podnik se snaží loď využívat maximálně, aby jeho závislost na dotacích byla co nejmenší. Na parníku je tak živo i přes zimu, kdy se nevyráží na pravidelné jízdy do Kunětic či Srnojed. Na spodní palubě totiž funguje restaurace, která má otevřeno každý den v týdnu a to od 11 hodin až do pozdních večerních hodin. K mání je i klasické obědové menu, u kterého mají lidé na výběr ze tří pokrmů.

„V restauraci vždy, když budeme v přístavišti, nabídneme stálý jídelní lístek. Při plavbách z kapacitních a provozních důvodů využíváme plavební jídelní lístek,“ upozorňují provozovatelé Arnošta na webu www.lod.cz, na kterém najdou lidé i jízdní řád parníku.

Parník Arnošt z Pardubic

Osobní motorová loď Arnošt z Pardubic byla vyrobena v roce 2001 a po 10 letech provozu prošla modernizací, za kterou město zaplatilo pět milionů korun. Za čtyři měsíce dostala novou strojovnu a motory. Přidané plováky zajistily větší stabilitu. Až úsměvně totiž působilo, že se lodi při jízdě potápěla příď. Prý za to mohly nádrže na vodu, které nebyly dobře vyvážené. Nově se dávala také elektroinstalace, podlahy, lak lodi a ozdobné fólie. Loď měří na délku 27,2 metru a její maximální výška je 4,2 metru. Šířka je pak 5,19 metru a ponor 90 centimetrů. Kapacita plavidla je 125 osob. Podniká cesty od arény směrem do Kunětic a po proudu do Srnojed.

Ten pravidelný bude platit zase od 9. dubna, kdy začne klasická sezona. Parník je ale možné potkat na řece i dříve. Stále častěji si totiž loď pronajímají firmy pro pořádání večírků. „V měsících leden, únor a březen neplujeme pro veřejnost, pouze na objednávku. Soukromé akce mají přednost před plavbou dle jízdního řádu. Tyto akce se nám osvědčily a pomáhají nám získat další zákazníky,“ dodal Pelikán.

Kdo si chce zkusit plavbu v okolí krajského města, musí si připravit několik set korun. Rodinné jízdné, do kterého se počítají dva dospělí a až tři děti do 15 let, stojí v případě cesty do Srnojed 350 korun. Kdo chce vyrazit s rodinou proti proudu do Kunětic a osobně si vyzkoušet pardubické zdymadlo, zaplatí 450 korun. Přeprava psa nebo jízdního kola pak vyjde zájemce na dalších 30 korun.

Vzhledem k tomu, že loď nedosahuje žádných závratných rychlostí, pasažéři si musí na výlet vymezit také dostatek času. Cesta do Srnojed a zpět totiž trvá přesně dvě hodiny a plavba do Kunětic k restauraci Na Přívozu a návrat k aréně pak zabere rovné tři hodiny.