Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: František Vlček, MAFRA

Lékař neodhalil rakovinu, příbuzní chtějí odškodnění po nemocnici

  • 0
Dcera a manžel Olgy Počtýnské, která před šesti lety zemřela na rakovinu, požadují od Nemocnice Pardubického kraje odškodnění. Kvůli tomu, že lékař orlickoústecké nemocnice špatně stanovil diagnózu pětačtyřicetileté ženy.

Měla by platit nemocnice odškodné za to, že lékař neobjevil u pacienta rakovinu, přestože některé laboratorní výsledky této diagnóze nasvědčovaly? Otázku nyní řeší pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové.

Olga Počtýnská přišla do orlickoústecké nemocnice v červnu 2008 kvůli křečím v břiše a bolestem zad. Lékař gastroenterologické ambulance provedl základní vyšetření a stanovil diagnózu - chronické zánětlivé onemocnění v trávicím traktu. Pacientce dal léky, které jí částečně pomohly. Ani při dalších vyšetřeních nemocnice nezjistila, že diagnóza není správná.

Skutečný důvod potíží - rakovina tlustého střeva - byl objeven až v březnu roku 2009 po pravidelné gynekologické prohlídce. Tehdy už v těle byly metastáze.

Policie trestní oznámení rodiny na nemocnici odložila, manžel zemřelé i její dcera s žádostí o odškodné ve výši dvakrát 240 tisíc korun neuspěli u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí a nyní čekají na verdikt soudu krajského. Výše požadovaného odškodnění byla stanovena podle staré právní úpravy, nový občanský zákoník umožňuje pozůstalým žádat víc.

„Mamka byla vystudovaná právnička, myslím si, že by si přála, abychom se domohli spravedlnosti. Je to kvůli našemu vnitřnímu pocitu i kvůli ostatním lidem, aby se takové chyby už nestávaly,“ řekla dcera Adéla Počtýnská.

Posudky hájí postup lékaře

Soud má k dispozici několik obsáhlých lékařských posudků, jejich závěry by ale možná šlo shrnout do jedné věty: Lékař orlickoústecké nemocnice asi mohl udělat více, nicméně jeho postup byl lege artis, tedy v pořádku.

Právnička Nemocnice Pardubického kraje Eva Tončíková v úterý před soudem v Pardubicích uvedla, že u ženy byla vysoká agresivita maligního tumoru. Nádor byl podle ní v místech, kde jej bylo těžké diagnostikovat. „Byla tu objektivní nesnadnost stanovit správnou diagnózu,“ uvedla Tončíková.

V ideálním případě by nádorové onemocnění odhalila kolonoskopie: vyšetření sliznice a vnitřních částí tlustého střeva endoskopem. Jenže ani dvě taková vyšetření v nemocnici rakovinu nepotvrdila. Nádor se ukrýval dál.

Na druhou stranu rozbory krve naznačovaly, že o rakovinu jít může. V krvi ženy se postupem času objevovaly stále vyšší hodnoty takzvaných onkomarkerů, což jsou látky, které mohou být vylučovány nádorovými buňkami.

Rozbor krve naznačil, že jde o rakovinu

Lékař Jindřich Macháček, který se případem zabýval, před orlickoústeckým okresním soudem uvedl, že výsledky laboratorního vyšetření ze srpna 2008 byly znepokojující. „Kdybych viděl takovýto nález z laboratoře, domníval bych se, že je vysoce pravděpodobné, že se jedná o onkologické onemocnění,“ řekl.

Přesto lékaři posuzující případ tvrdí, že jejich kolega z orlickoústecké nemocnice postupoval správně. Původní diagnózou si podle jednoho z posudků byl jistý na základě zlepšeného stavu ženy i lepšího endoskopického nálezu.

„Posudky jsou nepřesvědčivé a vnitřně rozporné. Jak mohou tvrdit, že postup byl lege artis, když tam byla pochybení? Lékař se měl do břicha podívat, konzultovat to s chirurgem nebo onkologem,“ uvedl právní zástupce Jana Počtýnského Pavel Nádvorník.

„Podcenil to a myslím si, že tomu nevěnoval takovou pozornost, jakou by si to zasloužilo. Vybral si nejsnazší cestu,“ uvedla Adéla Počtýnská.