Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z vodárenské věže v Chrasti se stala rozhledna, přístupná je zdarma

  12:52aktualizováno  12:52
Po více než třiceti letech otevřeli v Chrasti u Chrudimi opravenou vodárenskou věž. Symbol někdejšího důmyslného stavitelství je dnes veřejnosti přístupný zcela zdarma.

Unikátní vodárenská věž v Chrasti je coby nová rozhledna součástí naučné stezky. Foto: Michal Kratochvíl

"Unikátní stavba je součástí chrastecké naučné stezky. Zajímavý je ale nejen pohled na Chrašice a okolí shůry," uvedla starostka Martina Lacmanová.

Kromě nádherného výhledu podle ní zaujme příchozí také osm panelů, kde najdou na fotografiích historii věže i minulost vodárenství v regionu.

"Nechybějí tu informace z geologie, turisty seznamují s prvními vrty, čerpacími stanicemi i dobovými výkresy," dodala chrastecká starostka.

Věž otevřou na sedm dnů v týdnu

Jedinečnost stavby potvrzuje i Josef Holub z chrudimských Vodovodů a kanalizací.

Stará vodárenská věž v Chrasti

Pochází z roku 1662, opravena byla biskupem Janem Josefem Vratislavem z Mitrovic roku 1746. Zásobovala vodou zámek a kašnu na náměstí. Věž představuje výraznou krajinnou dominantu, ale také jedinečnou ukázku historie vodárenské techniky. Základna věže, jež má jinak podobu komolého jehlanu, měří 4,5 x 4,5 metru. Vrchol věže je zastřešen stanovou šindelovou střechou. Oprava přišla na 655 tisíc korun. Peníze poskytlo město, Pardubický kraj, společnosti VaK Chrudim, Vodárenská společnost Chrudim a další sponzoři.

"Přes věž se dopravovala užitková voda z mlýnského náhonu v údolí potoka Žejbro do chrasteckého biskupského zámku. Je to opravdu unikát nejen v rámci regionu, ale i v celostátním měřítku," dodal.

Nově otevřenou, 27 metrů vysokou věž spravuje město. Přístupná je zdarma po sedm dnů v týdnu.

"Otvíráme ji ráno po rozednění a zavíráme za soumraku. Lidé prostě mohou přijít od vidím do nevidím," řekla s úsměvem starostka.

Věž je ukázkou umění rourmistra Hirundy

Vodovod dal vystavět královéhradecký biskup Matouš Ferdinand z Bilenberga v roce 1662 rourmistrem Martinem Hirundou z Bělé pod Bezdězem. V různých obměnách fungovala až do roku 1978, kdy se propadly dřevěné schody a krátce nato byla uzavřena.

Dva roky trvající opravy kulturní památky stály více než 650 tisíc korun. Na jejich financování se kromě radnice podílela také řada sponzorů a Pardubický kraj.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.