"Ozvala se nám rodina, které obraz patří, díky výzvě v novinách. Jde o soukromou sbírku a žádné bližší informace k tomu nemůžeme sdělit," uvedla Zuzana Tomanová z litomyšlské galerie. Majitelé dílo na výstavu zapůjčili, zájemci jej mohou poprvé spatřit 14. června při slavnostní vernisáži v městské obrazárně v litomyšlském zámku.
Josef Matička (1893–1976) se s Janem Zrzavým poprvé setkal na nosní a krční klinice profesora Antonína Přecechtěla, kde se oba léčili. Matička poté v roce 1969 namaloval akvarel Buďte zdráv, pane Zrzavý! Velká stojící postava Jana Zrzavého je zobrazena na pozadí pražské Lorety, připomínající četná vlastní Zrzavého díla. Na Loretánském náměstí zobrazil Josef Matička i sám sebe jako malou postavičku v uctivém postoji, s hůlkou a kloboukem v ruce.
Reprezentativní výstava v Litomyšli nazvaná "Josef Matička - Dar Litomyšli" představí umělce nejen jako malíře, ale i jako vytříbeného sběratele a velkorysého mecenáše. Vedle více než pěti desítek jeho prací budou představena i vrcholná díla Emila Filly, Jana Zrzavého či Josefa Čapka, která Matička odkázal Litomyšli.
Litomyšl svému mecenáši nechce být dlužna, výstava počítá s kolem 150 prezentovanými díly a nabízí katalog se 180 stranami. Organizátoři slibují, že na výstavě lidé uvidí obrazy, o kterých se nevědělo, a dozvědí se řadu neznámých informací z Matičkova života.
"Díky soukromým sběratelům, kteří se nám ozvali, se na výstavě objeví jeho raná tvorba, která nebyla doposud prezentována. Navíc byly objeveny deníky jeho manželky Anny Matičkové, které zahrnují vzpomínky na celý život rodiny," uvedla Tomanová.
Josef Matička je dosud spíše opomíjený autor, byl ovlivněn zejména kubismem, ve svých obrazech vytvořil svět svébytné poetiky. Narodil se v Praze, v roce 1923 se oženil s Annou Theinovou pocházející z litomyšlské židovské rodiny.
V Litomyšli také Matičkovi společně hledali ochranu v době německé okupace, Josef Matička se odmítl se svou ženou rozvést, oba byli postupně deportováni do sběrného tábora Hagibor v Praze, Anna byla převezena do Terezína. Po osvobození se ale v Praze znovu shledali.
