Náhrobní deska na přeloučském hřbitově se jmény padlých.

Náhrobní deska na přeloučském hřbitově se jmény padlých. | foto: Jan Závodský

Francouzský skladatel nepřežil transport smrti, pohřbili ho v Přelouči

  • 0
Ačkoli byl konec války v Přelouči poklidný, nebyla tam nouze ani o hrůzné okamžiky, které jsou představeny v obnoveném přeloučském muzeu na výstavě nazvané Poslední dny druhé světové války. V lednu 1945 totiž projížděly městem takzvané transporty smrti.

Do dnešních dnů jsou dochované vzpomínky pamětníků, které aktuální výstava prezentuje.

„Když jsem došel za závory směrem ke Břehům, transport se pomalu začal dávat směrem ku Praze. V tutéž dobu přijíždělo dodávkové auto Rolnických pekáren řízené Františkem Machačem a závozníkem Václavem Šetinou. Okamžitě jsme pochopili situaci. František Machač krájel velké skývy chleba a já spolu s Václavem Šetinou jsme jej vězňům do vagonů jedoucího transportu házeli přes namířené pušky doprovodných esesáckých vrahů.

Tehdy jsme byli z toho obrazu všichni šokovaní. Z jednoho vagonu jsme zaslechli hlas volající: ‚Já jsem Mňuk z Přelouče‘. Na tento hrozný moment nelidskosti a zvůle nikdy v životě nezapomenu a ani všichni, kteří tento transport smrti viděli,“ zveřejňuje muzeum jednu ze vzpomínek pamětníka.

Některé oběti jednoho ze dvou transportů jsou dodnes pohřbené na hřbitově v Přelouči.

Vězeň, jehož kapela bavila velitele tábora S novým objevem v této souvislosti přišel amatérský historik Jan Závodský. Mezi deseti oběťmi vyloženými v Přelouči, které nepřežily kruté a nepředstavitelné podmínky v otevřených vagonech, byl také vězeň s vytetovaným číslem 169889, francouzský skladatel filmové hudby Casimir Oberfeld.

„Farář, který oběti původem z Osvětimi na hřbitově pohřbíval, si poznamenal jejich vytetovaná čísla. Proto se podařilo nedávno zjistit, že stejná čísla má v evidenci i muzeum v Osvětimi,“ uvádí městský historik Matěj Pešta.

Po svém otci pátral také syn skladatele Casimira Oberfelda Gregoire Dunant. V roce 2011 se kvůli tomu dokonce uskutečnila exhumace ostatků za účelem určení otcovství, protože on sám byl jako nemluvně adoptován.

Francouzský skladatel polského původu proslul jako autor filmové hudby a šansonů. Dodnes jeho skladby zní v 52 francouzských filmech. Po zatčení byl předán gestapu a v roce 1943 musel v Osvětimi bavit svojí hudbou vězeňská kápa.

Kromě dalších dvou identifikovaných vězňů není o dalších s čísly 179164, E 9165, F 200531, F 200851, F 200552, F 200863, F493 nic známo. V Přelouči je navíc pohřbený i německý voják wermachtu, který tu zemřel při vlakovém odsunu Němců v září 1945.

Dohodu o provokaci nedodrželi

Výstava referuje také o incidentu z 9. května 1945, kdy padli při obraně labského mostu a vodní elektrárny dva občané z Lohenic a Břehů.

Casimir Oberfeld

Proslul jako autor meziválečných operet, jeho jménem je podepsána i hudba k více než padesáti filmům. Pocházel z židovské rodiny a narodil se jako Kasimierz Jerzy Oberfeld v polské Lodži. Hudbu studoval původně ve svém rodišti, ale již počátkem dvacátých let odešel do Francie, kde se jako profesionální hudebník začal prosazovat od roku 1924. Skládal také šansony pro tehdy populární zpěváky.

„Ačkoliv platila dohoda mezi Čechy a Němci, že se nebudou při obraně mostu provokovat, nějaký Němec vystřelil. Dodnes tam stojí jejich pomníček,“ říká Pešta.

Příznivci vojenské techniky se zase mohou přijít podívat na příběh tanku, který stál 40 let na přeloučském náměstí. Vtip je v tom, že samotnou Přelouč Rudá armáda tanky neosvobodila. Podle historiků přijeli Rusové do města běžnými vojenskými auty.

Kromě dobových fotografií jsou vystaveny také autentické předměty z období let 1939 až 1945. Ať už jde o náboje z leteckého náletu na okolí Přelouče z dubna 1945, oblek politického vězně či dobové dokumenty.

Výstava potrvá od 5. května do 30. září, k vidění je v prostorách Kulturního a informačního centra města Přelouče na Masarykově náměstí. Vstup na výstavu je zdarma. Otevřeno je každý den kromě neděle, mimořádně i na státní svátek, tedy v pátek 8. května od 10.30 do 12 hodin.