Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Výstava o politické vězenkyni, kterou nezlomili, oběhne svět

  12:48aktualizováno  12:48
Výstavu o politické vězeňkyni z 50. let Dagmar Šimkové si mohou lidé prohlédnout v Jablonném nad Orlicí. Třiadvacetiletou ženu zavřeli za ukrývání vojenských zběhů a množení protirežimních letáků. Z Jablonného výstava poputuje do Kanady, Austrálie a dalších míst.

Dagmar Šimková | foto: Jaroslav Hubený, MF DNES

Výstavu v jablonském Informačním centru je možné zhlédnout až do poloviny října. Připomíná i to, že kus svého života prožila Dagmar Šimková v Pardubicích. Za zdmi věznice.

Otec Šimkové byl bankéř a zemřel na konci války. Po komunistickém převratu jim nechali ve vlastním domě jeden pokoj. Sestra emigrovala, Dášu vyhodili ze studií. Na začátku padesátých let rozmnožovala protirežimní letáky včetně posměšných karikatur Gottwalda a Zápotockého, ukrývala lidi, kteří zběhli z vojny. Dostala 15 let, její maminka 11 let.

Nezlomilo ji to. Svědčí o tom i její odpovědi do dotazníku při nástupu do vězení. Na otázku, co ji přivedlo k výkonu trestu, odpověděla (v roce 1952!) tehdy třiadvacetiletá žena: "Naprostý nesouhlas s politickým zřízením v našem státě, touha po svobodném životě v některé jiné zemi."

Ze Šimkové může být další symbol odboje

Z vězení vyšla až v roce 1966. Po sovětské invazi v roce 1968 emigrovala i s maminkou do Austrálie. Pracovala jako ošetřovatelka, manekýnka, kaskadérka. Vystudovala dvě vysoké školy – sociální práci a dějiny umění. Vystavovala své obrazy, napsala vynikající vzpomínkovou knihu Byly jsme tam taky. Zemřela v roce 1995.

Už třikrát byla navržena na udělení Řádu T. G. Masaryka in memoriam. Letos ji opět navrhli poslanci. "Může se stát jedním ze symbolů protikomunistického odboje stejně jako Milada Horáková, ale její příběh může být mladým lidem v mnoha ohledech daleko bližší, protože Dáša Šimková přežila a její dobrodružný příběh končí happyendem," říká režisérka Monika Elšíková, která o Šimkové připravuje film. 

O jablonskou expozici má zájem pražská Galerie Dox či Městská knihovna. Měla by se představit i v Kanadě či Austrálii. Největší podíl na jejím vzniku má  podnik z Jablonného nad Orlicí Isolit-Bravo a jeho ředitel Kvido Štěpánek.

"V novinách čtu často velké články o kdejakém člověku, který si to zaslouží daleko méně než politický vězeň. A příběh Dagmar Šimkové mě poprvé zaujal už před jedenatřiceti lety při poslechu Rádia Svobodná Evropa, kde představovali její strhující knihu," řekl Kvido Štěpánek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.