Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Emoce? Neprofesionální. Výsadkáři i přes smrt kamarádů cvičili na Seči

  9:08aktualizováno  9:08
Na kasárnách 43. výsadkového praporu z Chrudimi v úterý dopoledne vlála česká vlajka na půl žerdi. Jinak afghánská tragédie, při níž zemřeli tři zdejší vojáci, chod praporu neovlivnila. Vojáci cvičili seskoky do vody na sečské přehradě.

Cvičení chrudimských parašutistů na Seči | foto: MAFRA

Profesionální přístup, žádné zbytečné emoce a hlavně přísná mlčenlivost. Během dne se zpráva o úmrtí čtyř českých vojáků v Afghánistánu stala hlavním tématem hovoru mnoha lidí v Česku.

Fotogalerie

Ovšem na místě, kde by se daly čekat emoce zdaleka největší, by si méně vnímavý pozorovatel nevšiml vůbec ničeho.

U chrudimských kasáren 43. výsadkového praporu panoval klid. Úmrtí tří členů praporu symbolizovala pouze státní vlajka stáhnutá na půl žerdi.

"Právě informaci o tragédii sdělujeme rodinám padlých vojáků. Jinak nemohu nic říct, vše bude řečeno na odpolední tiskové konferenci v Praze," řekl slušně, ale rázně velící důstojník, který nechtěl zveřejnit své jméno (výstup ze zmíněné tiskové konference najdete zde).

Klid byl u kasáren i proto, že část praporu právě trénovala seskoky padákem do sečské přehrady. Na místě, kde se pohybovaly desítky vojáků, panovala až překvapivě uvolněná atmosféra.

"Jsou tam chvíle, které nejdou uhlídat. Jednou se třeba ke mně seběhli čtyři kluci, že chtějí podpisy. Naštěstí je fakt chtěli," vyprávěl kolegům na pláži u přehrady jeden z vojáků své zážitky z Afghánistánu. Ostatní se jeho historce zasmáli a dobírali si ho, že je úplná celebrita.

"Trénujeme seskoky do vody z vrtulníku. Musíme ale končit, protože jsou hlášené bouřky a začalo moc foukat. Pokračovat budeme zítra," hlásil velitel cvičení, který také odmítl uvést své jméno.

"Nestojím o publicitu. Zítra tu bude velitel útvaru, ten řekne víc. Dnes má jiné starosti," dodal s jediným odkazem na úmrtí tří chrudimských vojáků.

Důvodem relativního klidu vojáků mohl být i fakt, že dotyčné tři zabité kolegy neznali. Roli hraje i to, že když se někdo přihlásí do podobné zahraniční mise, s potenciálním nebezpečím počítá.

"Tak to prostě je, tohle se tam může stát každý den. Jsou chvíle, kdy vám ani dodržování všech předpisů a nařízení v ničem nepomůže," uvedl pardubický voják, který byl v Afghánistánu před třemi roky a nepřál si být jmenován. Redakce má ale jeho jméno k dispozici.

"Zastánci Talibanu jsou neskutečně zfanatizovaní. Navíc se neštítí zaútočit i ve chvíli, kdy jsou v okolí děti. Na to teď zřejmě právě dojeli ti kluci z Chrudimi. Nečekali, že by mohl útok přijít ve chvíli, kdy tam byly právě děti," dodal voják, kterým sám strávil několik týdnů na základně Bagrám, u které se tragedie odehrála. Ostatně podle údajů z února se v Afghánistánu vystřídalo už pět tisíc českých vojáků.

Lékaři základnu téměř neopouštějí

"Afghánistán je země, v níž číhá nebezpečí na každém kroku, za každým rohem. Všude panuje strach a nejistota. Výbušná zařízení číhají i na místech, která se zprvu zdají zcela nevinná. Na opuštěné motorce, na trakaři, na prahu přede dveřmi," říká armádní zdravotník, který byl v Afghánistánu už dvakrát.

Ani on nechce zveřejnit jméno, které redakce zná. Stejně jako vojáci musel před cestami podstoupit psychologické testy.

Ty si zopakoval i po návratu do Česka, opět stejně jako každý, kdo se z této země vrátil. Během svých pobytů opustil základnu jen třikrát a vždy před tím musel znovu projít proškolením.

Vzhledem k všudypřítomnému nebezpečí lékaři do terénu téměř nevyjíždějí, zůstávají na základně, kam jsou ranění přepravováni letecky," říká ke své zkušenosti z asijské země.

Právě v lékařské péči na základně skončil další z chrudimských výsadkářů, který má podle zástupců generálního štábu jednu úspěšnou operaci za sebou, ale další před sebou.

"Zdravotní péče je tu i přes bídné podmínky na vysoké úrovni. Na mysli je samozřejmě ta, kterou poskytuje NATO. Dala by se přirovnat svou kvalitou ke kamenným nemocnicím například v Česku," uvádí vojenský zdravotník.

Afghánci podle něj vnímají zdravotnickou pomoc pozitivně, chodí dobrovolně na prohlídky a po zdravotnících vyžadují jakékoliv léky - prý ne kvůli černému trhu, ale zejména proto, že na ně mají psychologické účinky - vyléčí jim i to, na co léky obvykle nezabírají.

"Vojáci a lékaři si vytvářejí vzájemně prospěšné vztahy s místními, zejména s anglicky mluvícími, kteří jim slouží jako jakési spojky na ostatní obyvatele," doplňuje muž dobře obeznámen se situací, která panuje v Afghánistánu.

Ovšem právě při jednom kontaktu s obyvatelstvem se odehrála afghánská tragédie.

"Místní jsou tak armádami podporováni, protože být spojkou je pro ně pracovní příležitostí, která často nepřichází. Nikdy mezi nimi ale nebude důvěra, protože místní jsou pod neustálou hrozbou Talibanu a dalších teroristických skupin, které si udržují věrnost místních násilnými činy - vraždami, únosy, zohaveními a podobně," dodal vojenský zdravotník.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.