Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Renesance sečské přehrady. Voda se vyčistila a turisté se vracejí

  8:02aktualizováno  8:02
Voda v sečské přehradě, která se v polovině léta nebo i dříve proměnila v zelenou nevábnou kaši a odradila i ty nejotrlejší rekreanty, je čistá. Kvalita se zlepšuje už pátý rok za sebou. K nádrži se díky tomu vracejí turisté a chataři. Město i podnikatelé mají vyšší příjmy.
Je to nečekané, ale v sečské přehradě je možné se stále koupat. Očekávaný  nástup sinic se letos nekonal.

Je to nečekané, ale v sečské přehradě je možné se stále koupat. Očekávaný nástup sinic se letos nekonal. | foto: Archiv MF DNES

I čistá voda může někdy a někde působit docela nepatřičně. Právě tak tomu je v Seči. V tamní přehradě totiž stále končí splašky z vesnic na horním toku Chrudimky, které si dosud nepostavily kanalizaci. Desítky let nečistoty podporovaly bouřlivý růst sinic.

Ještě v roce 2011 hygienici v závěru července vydali zákaz koupání, který už do konce prázdnin nemohli odvolat. Nešťastní chataři tehdy sepsali petici, aby se už konečně něco stalo. Zdánlivě se od té doby nestalo nic, ale voda je přesto podstatně čistší než dříve. A není jasné proč.

„Myslím, že to neví nikdo. Je to milé překvapení. I na konci prázdnin je na Seči pěkná voda ke koupání a velká průhlednost téměř jeden a půl metru,“ řekl vedoucí chrudimských hygieniků Jaroslav Říha.

Čistá byla i loni, kdy se kvůli suchému létu čekal nástup sinic. Nepřišly, zato se do okolí přehradní nádrže vrací turisté, které v devadesátých letech vyhnala špinavá voda, město i podnikatelé mají vyšší příjmy, jachtaři si pochvalují, že se vody už není třeba štítit.

Čistá voda přináší víc peněz i do pokladny města

„Lidé si pronajímají chatičky, vydrží tu déle. Město, které na chod rekreační oblasti doplácelo třemi miliony ročně, je nyní naopak v plusu tři miliony,“ uvedl starosta Seče Marcel Vojtěch.

Krajský úřad kvůli sinicím na Seči zadal v roce 2012 Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR výzkum na podrobnější zmapování nepříjemného jevu. „Pardubický kraj každoročně k této problematice svolává pracovní skupinu, ve které jsou zastoupeni mimo jiné starostové okolních obcí, odborníci z Akademie věd ČR, ale také zástupci z Povodí Labe, Krajské hygienické stanice, CHKO Železné Hory a další,“ uvedl tiskový mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Jenže odborníci z akademie věd paradoxně na zelenou vodu na Seči od té doby čekají marně. Soudí, že Seči pomohlo více faktorů, například nižší teplota vody, útlum či zánik strojírenské výroby v okolí Hlinska, úprava čističek na horním toku.

„Bohužel nemáme k dispozici ucelená data z let, kdy docházelo k výrazné tvorbě vodního květu, která bychom mohli porovnat se zatím získanými daty,“ uvádí autoři studie. Růstu sinic na Seči pomáhal dostatek fosforu a dalších živin z odpadních vod a hnojiv, které jsou obsaženy i v sedimentech na dně. Na čistírny odpadních vod chybí obcím, zvláště Hornímu Bradlu a Trhové Kamenici, peníze, odbahnit celou vodní nádrž by bylo příliš nákladné. Politici v minulosti dokonce uvažovali i o likvidaci sinic chemickými přípravky, ale nakonec to vzdali.

Přesto se na Seči dá i nyní koupat. Vodě v přehradě patrně pomohl i větší zájem úřadů o to, jak chataři likvidují fekálie. Není tajemstvím, že velká část z nich je pouštěla či ještě pouští do přehrady. „Dělají se namátková šetření, mezi lidmi se to rozkřiklo,“ řekl Říha.

Předseda vysokomýtského Yacht Klubu Petr Dymák, který před pěti lety přišel s peticí, aby úřady zakročily proti znečišťování přehrady, spokojen stále není. I když připouští, že chataři i hoteliéři na březích se k přehradě chovají šetrněji. „Ten problém se však může kdykoliv objevit znovu. Jsme teprve na začátku, musí se toho ještě hodně udělat. Nemůže být v pořádku to, že stovky obyvatel prostě pouští odpad do řeky tak, jako to bylo zvykem v 17. století v Paříži,“ uvedl Dymák.

Naopak starosta Seče Marcel Vojtěch věří, že přehrada už nikdy nezezelená. „Před nějakými patnácti lety se v Hlinsku postavila čistička a teď se to s odstupem času projevilo. Fosfor se vyplavil a projevily se samočistící schopnosti přehrady,“ řekl. Dodal, že čtyřicet tisíc rekreantů, kteří tu byli denně v dobách před revolucí, se už nevrátí.

„Ale stačí, že je tu přes léto kolem deseti až patnácti tisíc lidí denně. Majitelé restauračních zařízení se jen smějí, pro peníze jim stačí se jen ohnout,“ řekl.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.