Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malá obec zachraňuje sto let starou elegantní Löw-Beerovou vilu

  7:49aktualizováno  7:49
Modernistická vila v Chrastavci u Svitav, kterou si nechal postavit továrník Arnold Löw-Beer před první světovou válkou, je krásná a neprávem zapomenutá stavba. Budova utrpěla po válce těžké rány. Nyní se jí díky postupné rekonstrukci vrací původní elegance.

Modernistická vila továrníka Löw-Beera v Půlpecnu na Svitavsku postavená v letech 1911 až 1913 prochází postupnou opravou. | foto: Radek Latislav, 5plus2.cz

Zvenku se zdá, že vila rozvětveného rodu Löw-Beerů v Chrastavci u Svitav po rekonstrukci září opět ve své bývalé kráse.
Bohužel to tak není. Interiéry budovy, která desítky let slouží jako bytový dům, jsou poničené. Ale mohlo být ještě hůř.

Fotogalerie

Nebýt v roce 2006 prozřetelného rozhodnutí zařadit vilu do památek chráněných státem, kdoví, jak by to s ní dopadlo. Obec Chrastavec s 250 obyvateli, která architektonicky významnou stavbu v místní části Půlpecen vlastní, za pomocí dotací proměnila zevnějšek vily k nepoznání.

Nejdříve přišla na řadu renovace oken, a o pár let později dosáhla obec v jižním cípu Pardubického kraje na dotaci na celkovou rekonstrukci. Ta spolykala 4,5 milionu korun.

Ve vile z roku 1913, která se chlubí novým kabátem, jsou zachovány v různém stádiu poškození původní interiéry. Novotou zářící fasáda, která byla pod dohledem památkářů dokončena před třemi lety, citlivě zachovává i původní strukturu omítek. Výjimečnost stavby doceňují i autoři knihy Slavné vily Pardubického kraje. Rafinované dispoziční řešení dům stylově zakotvuje mezi pozdní středoevropskou secesi a modernu, stojí v knize.

„Jelikož to byl od konce druhé světové války bytový dům, nedokázali jsme na vilu sehnat žádné peníze. Za tu dobu si spousta nájemníků upravila byty k obrazu svému. Hala, skříně, schodiště, i některé tapety a dveře - to všechno ale zůstalo původní,“ uvádí starosta Chrastavce Zdeněk Kadlec v centrální dvoraně vily vystavěné s největší pravděpodobností brněnským stavitelem Hansem Weiszem.

Rod Löw-Beerů pocházející z Boskovic měl zásadní vliv na rozvoj textilního průmyslu v 19. a 20. století v oblasti kolem řeky Svitavy.
Dělí se na několik rodových větví. Podle historika Vladimíra Velešíka, jednoho z autorů knihy Löw-Beerovy vily a historie jedné podnikatelské rodiny, není jednoduché vysvětlit přímou vazbu majitelů Löw-Beerovi vily v Půlpecnu na známější větev brněnských Löw-Beerů, kteří vlastnili vilu na Černých Polích a své provdané dceři Gretě přenechali pozemek ke stavbě světoznámé vily Tugendhat.

Zakladatelem rodové větve na Svitavsku byl Moses Löw-Beer, jeho synovec Isaac Löw-Beer založil fabriku v Brněnci. „Isaac ovšem neměl děti, takže po něm majetky včetně vily převzal jeho synovec Arnold. Spoluvlastníkem továrny v Brněnci byl Jonas Löw-Beer, který je právě z brněnské větve,“ popisuje složitost rodinných vztahů historik.

Ve vile si Löw-Beerovi mohli užívat na svou dobu přepychového bydlení. Nástup nacistů ovšem všechno změnil. Původem židovská rodina z tehdejšího Československa pod hrozbou sílícího nacismu odcestovala.

Mnoho lidí se dodnes mylně domnívá, že vilu získal společně s továrnou v Brněnci Oskar Schindler. Zázemí mu ve skutečnosti poskytla rodina Daubkova ve vile, která už dnes nestojí.

Vilu poničil divoký odsun a devastace za komunismu

Na budově se podepsaly nejen necitlivé zásahy před rokem 1989, ale i divoký odsun Němců po roce 1945. Navždy zmizelo například dvouramenné schodiště s kamennými stupni lemované sloupkovými balustrádami.

„Domovní správa ho odstranila prý z důvodu, že celý barák ujížděl. V té době se stavěl i druhý březovský vodovod, proto se postavila opěrná zeď a schodiště bylo odvezeno neznámo kam,“ říká o navždy ztraceném kousku starosta Chrastavce Kadlec.

Současní obyvatelé vily už jen z doslechu vyprávějí o etážovém jídelním výtahu či venkovním bazénu, který byl domovní správou zlikvidován. Navždy zmizel i tenisový kurt či okrasné skalky na úbočí svahu. Ty vystřídaly během šedesáti let nevzhledné dřevěné boudy či garáže nájemníků.

Interiérem je ovšem návštěvník vily i přes značnou zchátralost stále ohromen. Nejvíce se proměnily byty, ve kterých se vystavěly různé příčky, snížily se podhledy a podobně. I v nich se však dodnes najdou některé skvosty, za kterými se člověk ohlédne. Je jím kupříkladu kazetový strop, prosklené dveře s motivem protnutých elips nebo původní skříně pro lovecké pušky či nábytek z jídelny.

Pamětnicí vily je Ludmila Klusáková, která v ní bydlí ze všech nejdéle. Dodnes má v obývacím pokoji propálené parkety z doby, kdy za druhé světové války sídlil ve vile lazaret.

„Pamatuji si ještě na kazetové obložení na chodbách s tepanými lucernami a lavičku pod schodištěm. Na půdě byla i čínská váza, kterou si vzali nějací nájemníci. Když začala hospodařit domovní správa, odvezla a zničila se spousta věcí. Nejvíce mě ale mrzí zbourané venkovní schodiště, dělníci na něm rozbili dva bagry,“ vzpomíná na první roky ve vile žena, která se do secesní vily nastěhovala před 50 lety. To ještě vila a její okolí alespoň trochu připomínalo její předválečný lesk.

„Tenisový kurt tady ještě byl, ale po našem příchodu z něho udělala fabrika parket. Když jsme se sem nastěhovali, obdivovali jsme krásný oválný bazén. Tehdy stačily dva pytle cementu a mohl být opravený,“ připomíná Ludmila Klusáková rok 1964, kdy poznávala nové bydlení.

Podle pamětníků si Löw-Beerovi platili na údržbu okrasné zahrady tři zahradníky. „Muselo to tady být před válkou nádherné,“ neodpustí si zasnění do starých časů pamětnice Klusáková a ukazuje při tom na staré rezavé potrubí, z kterého odtéká hygienicky nezávadná voda do starého sudu. Dodnes si sem nejenom ona chodí s lahvemi pro vodu, kterou obec pravidelně testuje a kvalitou odpovídá kojenecké vodě.

Velkým pamětníkem vily byl i Jiří Ducháček, který tu ve skromném bytě bydlel třináct let. „Rostly zde ovocné stromy nejlepší kvality, tak jako okrasné keře a bohatá květena,“ stojí ve vzpomínkách Jiřího Ducháčka.

Z původní flory toho do dnešních dnů zbylo na zahradě poskrovnu. Místní nájemníci zachránili na prudkém svahu pouze vzrostlý jinan. Všude okolo jsou už jen nálety.

I o životě rodiny toho věděl dost. „Různé hony a naháňky patřily k veliké zábavě majitele rezidence. Po ukončení lovu následovaly hostiny,“ vzpomínal ještě před několika lety pamětník. Všechny obývané místnosti byly podle něj vyzdobeny stylovým vyřezávaným nábytkem a četnými zrcadly.

Na záchranu čekají interiéry

Potomci rodiny Löw-Beerů se do Chrastavce přijeli podívat po roce 1989, ale podle starosty Zdeňka Kadlece jim vila i přes jejich židovský původ vrácena nebyla. Podle pamětníků se v archivu v Poličce dohledalo, že po roce 1945 byly majetkové nároky s rodinou vyrovnány.

Rekonstrukce vily nebyla zcela podle představ místních. „Nemohli jsme během tří let z dotačního titulu překročit 200 tisíc eur, proto nemohla být vyměněna střecha nebo zrenovované původní vchodové dveře,“ říká k omezení vyplývající z nastavení dotací pro obce do 500 obyvatel Zdeněk Kadlec.

Pokud budou mít s dotacemi Chrastavští štěstí jako doposud, do několika let by měly původní interiéry získat zpět dávno ztracený lesk. „K interiérům samozřejmě patří odpady a vodovodní potrubí. Ty jsou původní, tedy 100 let staré a několikrát do roka popraskají,“ dodává k nejpalčivějším problémům vily starosta Chrastavce.

Nejen vile v Chrastavci-Půlpecnu a této významné židovské rodině je nyní věnována putovní výstava Löw-Beerovy vily, která je k vidění v Městském muzeu a galerii ve Svitavách.

Připomenout osud Löw-Beerových vil napadlo před několika lety představitele Svitávky na Boskovicku, kteří přišli s projektem zmapovat stopy Löw-Beerů v regionu. 

„Jsou duchovním otcem myšlenky podat co nejvíce historických faktů o působení rodu. Přišlo jim, že se mluví hlavně o brněnských vilách (Löw-Beerova vila v Černých Polích, Tugendhat vila, pozn. red.),“ uvádí Eduard Jedlička z Místní akční skupiny Svitava ke společně financovanému projektu, na jehož konci vznikla výstava, kniha i film. Výstava, která potrvá do 3. května, se věnuje i známějším vilám ve Svitávce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Studenti Delty Pardubice reprezentovali školu i Českou republiku na robotické...
Studenti vyrazili do Ameriky na robotickou olympiádiu. Potkali i Trumpovou

Studenti pardubické Delty - střední školy informatiky a ekonomie, se vrátili v pátek z první robotické olympiády v americkém Washingtonu D.C.. Maturanti Tomáš...  celý článek

Zákazník pojal nákup paprik velmi výběrově.
Samostatně oranžové papriky v obchodě neměli. Tak je muž vytahal z balíčků

Svérázný zákazník jednoho pardubického supermarketu si vyložil pojem „samoobsluha“ příliš doslovně. A to když se rozhodl, že chce nakoupit pouze oranžové...  celý článek

Auto, které zaujalo pardubické strážníky.
Řidič spal v autě maskovaném větvemi, ve městě si ho však brzy všimli

Netradiční výzdobou na sebe upozornil řidič, který o víkendu spal v autě v centru Pardubic. Střechu vozu měl pokrytou chvojím. V brzkých ranních hodinách si...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.