Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Veselý Kopec nabídne pohled na klidné skromné Vánoce předků

  7:50aktualizováno  7:50
Dnes začíná ve skanzenu na Veselém Kopci výstava, která ukazuje Vánoce tak, jak je slavili naši předkové: klidnější a skromnější. Motivem výstavy, která potrvá do dvanáctého prosince, je obdarování, podoba tradičních dárků a zvyky, které provázely venkovský Štědrý večer v průběhu dvou století.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

"Návštěvníky možná překvapí, když zjistí, že na Vysočině, na venkově, bývala v polovině devatenáctého století tím jediným a hlavním dárkem štědrovečerní večeře. Nic jiného. Později začaly dárky dostávat pouze děti a většinou to byly dárky poměrně jednoduché," řekla Ilona Vojancová, vedoucí správy Souboru lidových staveb Vysočina.

A jak takové dárky vypadaly? Rozhodně neměly podobu dnešních hitů Vánoc, jakými jsou stavebnice lego nebo postavičky Spidermana. Rodiče je vytvářeli sami a dávali jim různá jména, například vrkoč, zahrádka nebo svět.

„Na jarmarku nakoupili lidé ovoce a potom z čerstvých i sušených kousků vytvářeli různé stavby. Základem bylo jablko ozdobené křížalami, sušenými švestkami nebo třeba ořechy. Až začátkem minulého století se dárky začaly podobat dnešní nadílce, i když mnohem skromnější,“ vysvětlila Vojancová.

Až do první světové války lidé na Štědrý den nejedli maso

V nadílce ale děti mívaly spíš praktické věci - tabulku do školy, penál, ty z majetnějších rodin našly pod stromečkem i dřevěnou hračku. Dospělí se svých dárků, zpravidla šátků nebo rukavic, dočkali až po první světové válce. A teprve ve čtyřicátých letech dvacátého století se poprvé objevily dárky zabalené do pěkného papíru, do té doby se žádné obaly nepoužívaly.

Návštěvníci skanzenu na Vysočině budou moci porovnat i štědrovečerní stůl současnosti a minulosti. "Ve srovnání s dnešní dobou bude možná znít neuvěřitelně, že až do začátku první světové války nenajdeme ve štědrovečerním jídelníčku maso. Většinu pokrmů připravovali lidé z kynutého těsta, hub nebo luštěnin. Specialitou byly také omáčky ze sušeného ovoce. Ty pak jedli studené a přikusovali k tomu vánočku," popsala Vojancová.

Hlavním chodem ve třicátých letech minulého století býval jablečný závin, o deset let později se na talíři objevil kapr. A také hutné polévky, oblíbené byly hrachová nebo bramborová. I cukroví vypadalo jinak.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Auto po střetu s vlakem u Letohradu.
Řidička vjela na koleje, vlak auto odhodil na louku

Na trati mezi Letohradem a Ústím nad Orlicí se dopoledne střetl osobní vlak s autem, narazil do zadní části vozu. Automobil skončil na louce, hasiči z něj ženu...  celý článek

Manželství jako steeplechase, svatba jako skok do neznáma. Když se zvládne,...
Výstavu koní doplní svatba, zájemci si mohou říci „ano“ u Taxisu

S nezvyklou nabídkou přichází pardubický Dostihový spolek. Dává snoubencům možnost, aby uzavřeli sňatek přímo u Taxisova příkopu, tedy u nejznámější překážky...  celý článek

Nové otočné kamery budou v Hlinsku i na Poděbradově náměstí.
Na Hlinecku bylo dříve práce málo, najednou je jí zase až moc

Nezaměstnaných je v Pardubickém kraji nejméně na Hlinecku. Tamním podnikům se daří, obyvatelé také cestují za prací víc než v minulosti.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.