Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První velká spalovna má stát u Lanškrouna. Obce ji chtějí, kraj ne

  11:07aktualizováno  11:07
Sdružení obcí Lanškrounska chce vybudovat v Žichlínku čtvrtou největší spalovnu komunálních odpadů v zemi. Teplo a elektřina z odpadků by navíc mohly zásobovat okolí. Ale krajský úřad zatím záměr nepodpořil.
Lidé chtějí odpad likvidovat ekologicky, ale spalovnu za obcí si nepřejí. (Ilustrační snímek)

Lidé chtějí odpad likvidovat ekologicky, ale spalovnu za obcí si nepřejí. (Ilustrační snímek) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Do roku 2025 mají být uzavřeny všechny české skládky, na něž nyní popelářské vozy odvážejí komunální odpad. Usiluje o to ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, přeje si to i Evropská unie. Odpady by se měly likvidovat ve spalovnách.

Jednu takovou chce vybudovat za evropské peníze Sdružení obcí Lanškrounska v nedalekém Žichlínku, kde dlouhá léta funguje veterinární asanace.

"Docela nás mrzí, že naši snahu krajští úředníci smetli ze stolu, když jsme vloni žádali o finance na studii proveditelnosti," řekla předsedkyně svazu obcí a lanškrounská starostka Stanislava Švarcová.

Skládky nemají jinde budoucnost

Spalovny mají podle ní zelenou nejen v tuzemsku, ale i v Bruselu, kde počítají s masívními dotacemi do podobných staveb.

Podíl spalování komunálních odpadů

Lucembursko 75 %

Dánsko 74 %

Švýcarsko 59 %

Švédsko 47 %

Francie 42 %

Německo 36 %

Rakousko 29%

Česká republika 11%

Slovensko 10%

Zdroj: MŽP

"Jsou země, kde je skládkování zakázané už řadu let. Například ve Švýcarsku od roku 2000. Poláci mají zase schválený zákon, že skládky zakážou do deseti let," dodává.

Zatímco většina oslovených lidí včetně bývalého senátora Bohumila Čady, který v Žichlínku dlouhá léta pracoval, se spalovnou souhlasí, proti ní jsou členové iniciativy Lanškrounské fórum. Ti si podle svého prohlášení plně uvědomují nutnost řešit problém s odpady, domnívají se nicméně, že čtvrtá největší spalovna v zemi s kapacitou kolem šedesáti tisíc tun by se určitě neměla stavět na Lanškrounsku.

"Tak velká spalovna by měla být umístěna spíš u velkého města," uvádí Matěj Brýdl ze sdružení Lanškrounské fórum.

Aktivisté navíc starostce vyčítají, že chce spalovnu v kafilerii v Žichlínku a lobbuje za soukromý subjekt, který areál vlastní a provozuje. Ale Švarcová to popírá.

"Vzhledem k tomu, že zatím nemáme studii proveditelnosti, žádný soukromý subjekt jsme ani neoslovili," řekla starostka, podle níž teď sdružení shání peníze na studii a snaží se lidem vysvětlovat, na jakém principu má spalovna pracovat. Její slova potvrdila Žaneta Šlezingrová, jednatelka společnosti Agris, která kafilerii vlastní.

"O ničem takovém nevím. A s nikým žádná intenzivní jednání o spalovně neprobíhají," odpověděla na dotaz MF DNES, jak hodně se rýsuje spolupráce se sdružením jednatelka Šlezingrová.

"Je to paradox. Lidé jsou na jedné straně všemi deseti pro, aby se odpad likvidoval ekologicky a čistě, ale jen do té doby, než se dozvědí, že by měla být spalovna postavená nedaleko jejich bydliště," myslí si starosta nedalekých Výprachtic Miroslav Stejskal. Spalovny jsou podle něj do budoucna jediným možným řešením, jak odpad, který se nedá vytřídit, ekologicky zlikvidovat.

Chybí informace. Kraj si to nejdřív promyslí

Teoreticky by vedení Pardubického kraje mohlo říct, zda spalovny komunálních odpadů v budoucnu chce a případně, kde by měly vyrůst. Zatím je jen jasné, že plán obcí na Lanškrounsku Pardubický kraj nepodpořil, neposkytl jim totiž peníze na pořízení takzvané studie proveditelnosti. Proč?

"Dosud se nám o této myšlence nedostalo žádných relevantních informací," uvedl krajský radní Václav Kroutil. Odvolává se přitom na směrnici Evropské unie, že bychom měli vzniku odpadu nejprve předcházet, potom připravovat jeho opětovné využití, recyklovat ho a teprve pak likvidovat ve spalovnách.

Jak bude kraj řešit na svém území likvidaci netříděného odpadu, který dnes končí na skládkách, ale radní neprozradil. Kraj podle něj musí respektovat závazné části nového plánu České republiky, který bude dokončen nejdříve v polovině příštího roku.

Miroslav Stejskal si myslí, že není nad čím váhat a na co čekat. "Třeba ve Vídni mají v centru města hned tři moderní spalovny, které lidem nevadí. Zdejší nespokojenci protestují proti moderním technologiím, na druhé straně zápach z kafilerie v Žichlínku jako by pro ně neexistoval," řekl.

Je otázkou, zda neubudou snahy o recyklaci odpadu

Poukazuje také na to, že nikde neslyšel protesty proti tomu, že v kraji fungují tři spalovny nebezpečných odpadů: V Hamzově Léčebně v Lužích-Košumberku, pardubické nemocnici a vojenské nemocnici v Těchoníně.

"Lidé prostě berou na vědomí, že jsou tyhle provozy pod přísnou kontrolou. Ale ta čeká i každou další spalovnu," dodává.

"Teď jde o to, aby se lidé o provozu, použité technologii i dalších podrobnostech dozvěděli co nejvíc," řekl František Teichmann z Akademie vzdělávání v Ústí nad Orlicí. Milan Havel z ekologického sdružení Arnika se však obává, že příliš velká podpora spaloven by mohla mít negativní důsledky.

"Vznik nových spaloven silně omezí snahy recyklovat, aby bylo co pálit," míní Havel.





Hlavní zprávy

BMW X3 xDrive30d 2011 ·...
BMW X3 xDrive30d 2011 ·...

r.v. 2011, naj. 61 729 km, diesel
700 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.