Celkový úbytek může být až 30 procent, řekl šéf chrudimských včelařů Marcel Gregor.

Celkový úbytek může být až 30 procent, řekl šéf chrudimských včelařů Marcel Gregor. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Včely v kraji umírají. Jejich úly zamořili roztoči způsobující varroázu

  • 1
Včelaři v Pardubickém kraji se potýkají s takzvanou „ebolou“ včel, tedy varroázou. Někteří z nich přišli i o celá včelstva, dá se tak počítat s tím, že příští rok bude málo medu a že podraží.

To, co nyní tropí vážná nemoc včel varroáza, mnozí včelaři nepamatují. Prospěšný hmyz kosí po desítkách tisících kusů.

„Letos se projevila velmi tragicky, ze všech stran včelaři hlásí, že jim padly včely. Podle mého odhadu je víc než jedna třetina včel na Pardubicku mrtvá. Jen pardubická organizace má dva a půl tisíce včelstev, jedna třetina znamená ztrátu téměř tisíce z nich,“ řekl například předseda pardubické pobočky Českého svazu včelařů Evžen Báchor.

Příští rok tak bude nejspíš málo medu, protože velké úhyny včel od září registruje řada oblastí po celé republice. Mezi ně patří i Chrudimsko.

„Nikdo ze současných včelařů nepamatuje takové zamoření včelích chovů. V chrudimské organizaci je úhyn sedmnáct procent, přičemž ve Slatiňanech padly i celé chovy v počtech dvanáct i pětadvacet včelstev na jednom stanovišti. Celkový úbytek po vyzimování může být v organizaci až třicet procent,“ uvedl šéf tamních včelařů Marcel Gregor.

 Z 1204 včelstev, která jeho sdružení registruje, jich od září do prosince uhynulo 206.

Podobné zprávy přicházejí také z východu Pardubického kraje. I tam si včely navzájem zalétávají do úlů a tak si chorobu předávají.

Mají včelstva jako noty na buben

„Někteří včelaři říkají, že mají včelstva jako noty na buben. Je to jak kde. Někde to padá v jednotkách, někde v desítkách, jinde ve stovkách, někde se to ani nedá počítat. Z mých sedmnácti včelstev jsem měl hned u šestnácti desítky nálezů, u jednoho včelstva jich bylo nepočítaně,“ řekl českotřebovský včelař Stanislav Pácl.

Podle něj i jeho kolegů může za současný stav jednak to, že včely kladly hodně dlouho plody, a jednak také to, že přípravky na léčení nemají účinnost. „Příčinou vysoké intenzity varroázy bude bezesporu teplé podletí i teplý podzim a dlouhé plodování v tomto období,“ řekl mluvčí Krajské veterinární správy Radek Axmann.

K účinnému tlumení varroázy je podle něj zapotřebí spolupráce mezi chovateli, její monitoring v průběhu roku a také aktivní spolupráce s orgány veterinární správy. „Zde narážím především na zásadu sledování přirozeného spadu roztočů v podletí a hlášení hromadných úhynů včelstev,“ doplnil.

Zatímco někteří včelaři říkají, že stačí dodržovat pokyny veterinářů, Evžen Báchor zdůrazňuje, že za vysoký výskyt varroázy může stres u včel a jejich snížená imunita plynoucí hlavně z postřiků plodin.

„Včely nabírají pyl, který už obsahuje postřiky. Sice neumřou, ale jsou přiotrávené, špatně se rozvíjejí a jsou velmi náchylné na další nemoci. Další věc je vliv mobilních vysílačů. Velmi negativně na ně působí tím, že ztrácejí orientaci v terénu. Ale včely doplácejí i na předčasné sečení luk ještě před rozkvětem,“ dodal Evžen Báchor.

Podle odborníků jsou včely právě stresu vystaveny ze všech stran. „Denně se do nich cpe nějaká chemie, ale bohužel situace s varroázou je tak vážná, že si s ní včely samy už neumějí poradit. Na Svitavsku se zatím zdá, že úhyny nejsou markantní. Někteří včelaři nemají čtvrtinu či polovinu včelstev. Ale někteří to přiznají, jiní ne a svedou to na jiný problém než varroázu, protože mohli podcenit podletní léčení,“ dodal předseda svitavských včelařů Pavel Švonc.