Jeho rodnou obcí je Zámrsk, kde bude na jeho počest odhalena v sobotu ve 14 hodin pamětní deska na pravé postranní věži zámku. V něm se 26. listopadu 1768 hrabě Ferdinand narodil.
"Čekali jsme na výročí 200 let od bitvy u Lipska. Chceme důstojně oslavit člověka, který ve své době hodně znamenal. Hrabě bojoval proti Napoleonovi a v říjnu roku 1813 přispěl k vítězství spojeneckých vojsk v bitvě národů u Lipska," řekla starostka Zámrsku Zuzana Tvrzníková.
V prosinci 1813 pak velel rakouským vojskům, která osvobodila Ženevu, a přispěl tak k obnovení samostatnosti ženevského státu. "Ženevané na něj dodnes s vděčností vzpomínají," řekla Tvrzníková.
Do armády šel v 16 letech, čekala ho skvělá kariéra
Hrabě Ferdinand z Bubna a Litic byl rakouský polní podmaršálek. Do vojenských služeb vstoupil už v 16 letech a brzy vynikal odvahou.
Ve 28 letech byl povýšen na plukovníka. Po bitvě u Slavkova doprovázel knížete Lichtensteina k Napoleonovi k jednání o míru. V roce 1809 byl průvodcem císaře Františka I. při vojsku a za prokázané služby v bitvách u Asper a Wagramu byl ustanoven za polního podmaršálka.
Roku 1813 byl vyslán do Paříže se zvláštním poselstvím k Napoleonovi a po jeho návratu z Ruska dorazil se svým vojskem k Lipsku od Jizerských hor.
V žádné bitvě před tím ani potom nebylo právě tady zastoupeno tolik Čechů na vysokých velitelských postech, včetně těch nejvyšších. Vrchním velitelem spojenecké armády byl polní maršál Karel Filip Schwarzenberg, náčelníkem štábu maršál Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče. A hrabě z Bubna se v ní zaskvěl také.
"Tam v pravý čas doraziv velice k vítězství přispěl a tou měrou se vyznamenal, že na bojišti řad Marie Terezie obdržel. Když pak vojska vítězná proti Francii táhla, svěřen mu přední voj veškeré armády, jenž ze Švýcarska Francouze vypudiv v Genevě se usadil," uvádí Ottův slovník naučný.
Hrabě zemřel ve svých 57 letech v italském Miláně. Jeho zásluhy ocenili někteří mocnáři dalšími řády in memoriam.
Výstava o životě generála i vojáci v dobových uniformách
Slavnostní akt v Zámrsku se uskuteční přesně v den výročí bitvy u Lipska. Jeho účastníky čeká na zámku přiblížení význačného rodáka i sídel jeho rodu od archiváře a historika Michaela Skopala.
Nebude chybět ani dechovka a slavnostní nástup vojáků v dobových uniformách rakouské armády.
Program pokračuje v 16 hodin zádušní mší svatou v kostele svatého Martina v Zámrsku. Zazní Missa Brevis Charlese Gounoda v podání chrámového pěveckého sboru. Vzpomínkové odpoledne bude zakončeno podvečerním položením kytice k hrobu Ferdinanda Antonína z Bubna a Litic v Horním Jelení.
Během programu budou představeny aršíky známky vydané k 200. výročí největší bitvy napoleonských válek.
Akce v Zámrsku není jedinou letošní událostí vztahující se k Ferdinandovi. Organizace Beseda Slovan, ženevská Nadace Jan Masaryk a Asociace Olgy Havlové společně chystají 6. prosince vzpomínkový večer v Ženevě.
Zájemci naleznou bližší údaje o hraběti Ferdinandovi také na zámku v Doudlebách. Tam je mu věnován jeden z pokojů. Kromě dobových dokumentů či fotografie italského pomníku na jeho počest si mohou prohlédnout také unikátní voskovou figurínu tohoto významného velitele.
