Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezkolaudovanému nádraží „stříhali pásku“. Bez pompy a v pivovaru

  16:34aktualizováno  16:34
Slavnostní otevírání nových staveb si vždy nenechá ujít řada politiků. Ovšem při ukončení nákladné rekonstrukce nádraží v Ústí nad Orlicí za více než miliardu korun se jim před fotoaparáty moc nechtělo. Ne vše se totiž povedlo úplně podle představ cestujících.

Jeden ze čtyř přístřešků, kterému chybí boční stěny. | foto: Martin Švec, MAFRA

Otevírací akce se uskutečnila takřka v tichosti a zejména za přítomnosti představitelů investorů a dodavatelů. Účastníci se přitom sjeli nikoliv přímo na nádraží, jak by se dalo čekat, ale do prostor orlickoústeckého minipivovaru, jehož majitel je zároveň jednatelem stavební firmy, která se na rekonstrukci nádraží podílela.

Politická reprezentace byla skromná. Ústecký starosta Petr Hájek sice seděl v přední linii mezi řečníky, ale nakonec ani slovo nedostal. To náměstek hejtmana a krajský radní pro dopravu Jaromír Dušek se tvářil při stříhání pásky spokojeně, ale byla to zřejmě jen nedobrovolná grimasa.

Fotogalerie

Sám totiž posléze přiznal, že se mu nová funkčnost nádraží příliš nezamlouvá. Radši by uvítal, pokud by byla využita stará nádražní budova, která nyní stojí uprostřed kolejiště mezi nástupišti.

„V zahraničí by ji zevnitř vybourali a zvenku jí nechali její historický ráz. Vybavili ji novým informačním a odbavovacím systémem, příjemným místem na čekání včetně nějakého občerstvení či novinovým stánkem. Lze si všimnout, že nic takového na novém nádraží nenajdete. Stará budova je ne úplně citlivou realizací projektu znehodnocena,“ postěžoval si Dušek.

Ovšem ze strany investora, kterým byla Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), kritická slova na novou podobu železničního uzlu nepadla.

„Bylo potřeba instalovat nová technologická zařízení. Umístění do staré budovy by si vyžádalo velké investice. Navíc byla ve velmi špatném technickém stavu. Nová budova je úměrná tomu, co nakreslil projektant, aby nebyla ekonomicky náročná na provoz a současně plnila základní funkce, které má výpravní objekt plnit,“ uvedl náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy SŽDC Mojmír Nejezchleb.

Kolaudaci mají zatím jen silniční stavby

Stavba je ve zkušebním provozu provozu od loňského listopadu. V současnosti se ale stále vše vyhodnocuje. Ačkoliv silniční stavby už prošly kolaudačním řízením, tak další části nádraží ještě zkolaudované nejsou.

„Nyní proběhne kolaudace drážních objektů, tedy jak železniční estakády, vlastního nádraží, výhybek, propustků či opěrných zdí. To vše by se mělo kolaudovat v tomto roce,“ prohlásil šéf pracovního týmu dozoru SŽDC Zbyněk Polák.

Mezi další nezkolaudované části patří koryto řeky Třebovky, které se muselo přesunout, jelikož původně leželo příliš blízko mostním pilířům, které by v případě velké vody mohly být ohroženy.

Celkové náklady projektu jsou vyčíslené na téměř 1,4 miliardy. Do částky jsou však zahrnuty jak inženýrské práce, tak i například výkupy. Na proplacení evropských dotací, které činí tři čtvrtiny nákladů, nemá přetrvávající kolaudace i po ukončení stavby vliv.

„Podstatné je, že se objekty již používají. Až uplyne zkušební lhůta, mohou se zkolaudovat. Je to standardní postup,“ sdělil vedoucí oddělení realizace staveb SŽDC Radomil Novák.

Náklady navíc stavbu prodraží

V průběhu stavby se vyskytlo několik problémů, například s pozdějším zastřešením přístřešků. Větší komplikace ale způsobil propad nástupišť zaviněný špatným podložím, které geologický průzkum neodhalil. I kvůli tomu se stavba ještě prodražila.

„Náklady navíc činí přibližně šest procent nad vysoutěženou částku, která byla kolem 900 milionů,“ upřesnil Novák.

Nádraží mělo být původně hotové již před rokem. Web SŽDC ke stavbě uvádí, že práce měly skončit v červenci 2015. Nakonec bylo vše hotové až v listopadu. Žádná sankce ale dodavatelskou firmu Eurovia nečekají. Počítat s nimi ovšem bude patrně muset za některé vady, které už jsou v současnosti viditelné. Jde například o popraskané omítky u nové výpravní budovy. Taktéž chybí zhruba padesátimetrový úsek protihlukových stěn.

„To už bude předmětem reklamací. Bude úkolem zhotovitele tyto závady odstranit. Máme ve smlouvách pětiletou záruku,“ dodal Novák.

Přístřešky na nástupištích nemají stěny

Cestujícím se dále nelíbí třeba cesta podchodem, která je zejména ke třetímu nástupišti dlouhá. Starším lidem pak slouží výtah pouze na jednom nástupišti. Pokud nechtějí jít po poměrně příkrých schodech, nezbývá jim, než na peron vylézt po mírnějších, ale značně delších chodnících

„Říkají tady tomu fit nádraží,“ utrousila na nádraží pokladní, která neměla ponětí, že se stavba oficiálně ukončuje.

Kritizované jsou i čtyři venkovní přístřešky, kterým chybí boční stěny, takže v případě nevlídného počasí cestující při čekání na spoj mohou ofouknout či zmoknout.

„Letos v zimě jsem zažil hodně případů, kdy jsme za velké plískanice byli schování „u Kadrmana“ pod střechou, protože moderní přístřešky nás před nepohodou neuchránily,“ popsal své zážitky krajský radní Dušek.

Oním „záchranným úkrytem“ myslel staré nádraží, které nedávno koupila společnost Oustecké nádraží zastupované Martinem Kadrmanem, jenž se před lety zasadil o prohlášení budovy za kulturní památku.

Autor:




Hlavní zprávy

Těhotná? Nechte si poradit od zkušených maminek
Těhotná? Nechte si poradit od zkušených maminek

Přihlaste se na eMimino.cz a zeptejte se zkušenějších maminek na cokoliv, co vás zajímá.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.