Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na místě rudoarmějce u pardubického zámku měla stát dvojice rudých katů

  8:15aktualizováno  8:15
Památník osvobození v Tyršových sadech v Pardubicích měl původně oslavovat Stalina, podle jednoho z návrhů společně s Gottwaldem. Na sochu se na začátku 50. let skládali dělníci, družstevníci nebo třeba divadelníci. Plány ale změnilo odhalení kultu osobnosti. Diktátora proto nahradil rudoarmějec.

Takto mohlo vypadat sousoší Stalina s Gottwaldem na okraji Tyršových sadů v Pardubicích. | foto: Koláž: Radek Kalhous, MAFRA

Televizní seriál České století přiblížil v dosud posledním díle atmosféru počátku padesátých let minulého století jako období strachu i u vysokých komunistických pohlavárů.

Rozsévač onoho strachu na nejvyšší mocenské pyramidě Josif Vissarionovič Stalin byl tehdy zároveň předmětem nekritického obdivu. Jeho vyjádřením mělo být i rozmístění jeho soch po republice. Pardubice nemohly zůstat pozadu.

"O záměru vybudovat pomník Stalinovi se archivní prameny poprvé zmiňují v listopadu 1949. Než ovšem byl monument dokončen, prošel projekt vývojem, který nakonec skončil vybudováním sochy rudoarmějců, respektive památníku osvobození," uvedla Tereza Siglová, kurátorka výstavy "Nerealizovaná budoucnost" v pardubickém okresním archivu .

Pomník velkému vůdci SSSR měla na starosti speciální komise pro postavení pomníku. Hned na první listopadové schůzi se rozhodla pro jeho umístění na okraji Tyršových sadů a doporučila, aby byl základní kámen položen v den narozenin generalissima 21. prosince 1952.

Načež nastal čas posuzování návrhů podoby pomníku. Padaly návrhy různé. Dočasně se uvažovalo i o bronzovém "dvojsoší" Stalina s Gottwaldem. Návrh byl však záhy stažen.

Mezitím se pracovníci Synthesie, textiláci Utexu v Kerharticích, Modeny Litomyšl a z dalších závodů zavazovali, že odpracují více hodin a výtěžek věnují jako dar na postavení pomníku.

Pardubické divadlo darovalo výtěžek z představení. Ani družstevníci nestáli stranou. Ve výzvě k jejich příspěvku se uvádí, že "pomník bude dosti nákladný - vždyť bude vyjadřovat lásku pracujících lidí celého kraje, bude jeho reprezentací".

Návrh sousoší změnil podobu

Svou podobu získával pomník generalissima v ateliéru akademického sochaře Josefa Malejovského a nakonec byl koncipován jako sousoší postav pionýrů - chlapce a dvou dívek - s ústřední postavou Stalina umístěnou na podstavci. Na počátku roku 1956 nahradila prostřední postavu pionýrky žena v kroji, čímž byl do sousoší vnesen i národní motiv.

Ale naštěstí přišlo ještě včas odsouzení kultu osobnosti a postavení sochy neschválila vládní komise pro zpodobňování ústavních činitelů při výtvarném odboru ministerstva kultury. A následně také vedení krajských komunistů. Co s tím?

Řešením byl kompromis. Postavu Stalina navrženou sochařem Malejovským nahradí socha rudoarmějce od téhož autora. Komise se v červnu 1956 přejmenovala na "Komisi pro postavení památníku osvobození", památník byl slavnostně odhalen 5. listopadu 1957.

Výstava "Nerealizovaná budoucnost" ve Státním okresním archivu připomíná i návrhy pomníku Mistra Jana Husa a historii jeho nepostavení, stejně jako podobné osudy pomníků Bedřicha Smetany, Jana Pernera a dalších osobností.





Hlavní zprávy

Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel
Bazarový výprodej dětských kol a odrážedel

Nepropásněte šanci a pořiďte vašemu dítěti kvalitní kolo za zlomek ceny.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.