Většinu své prázdninové brigády prožije s lopatou a motyčkou v ruce. A hrabe a hrabe. Nikoli na záhonech, ale v centru Pardubic, v dnes hlinité části třídy Míru. Studentovi Janu Divíškovi z Králík však pracovní nasazení s tímto nářadím nevadí, ba naopak.
„Tahle práce mě baví, protože se nejen hrabeme v zemi, ale nacházíme zde poměrně vzácné předměty. Například střípky různé keramiky, mince, zvířecí kosti a podobně. Je to pro mě osobně nejlepší způsob prázdninové brigády,“ říká Jan Divíšek.
Ale tato práce baví i odborníky. Archeolog František Janošek Kašpárek z pardubického Východočeského muzea je přímo nadšen. „Provádíme největší archeologický záchranný výzkum v historii Pardubic, jeho plocha má několik tisíc metrů čtverečných,“ říká.
Archeologové postupují po patnáctimetrových úsecích, jakmile jim stavebníci odkryjí další, mají na jeho prozkoumání tři až čtyři dny. Naproti drogerii Teta vytvořili jámu hlubokou přibližně čtyři metry.
Pro laiky je to jen velká díra, ale archeolog si všimne pozůstatků po kůlech, vrstvy dřevěné výdřevy, pozůstatků vstupu do sklepa.
"Právě jsme například odkryli sklepní prostory domu, které můžeme datovat na základě keramických fragmentů do 15. století. Dům se nacházel pod takzvanou císařskou cestou a byl zřejmě destruován úmyslně, aby tato komunikace mohla vzniknout. Je to jedna z nejstarších situací na třídě Míru a ukazuje na podobu města ve starším předpernštejnském období. Díky výzkumům se poznání historie města posouvá," řekl František Janošek Kašpárek.
Zásadní archeologický výzkum probíhá druhý měsíc nejen na třídě Míru, ale i části ulice Sladkovského. Tam našli archeologové základy raně novověkých domů a parcelní zídku, která v té době dělila pozemky.
Na třídě Míru objevili takzvanou císařskou cestu, z níž se dochovaly vyjeté koleje od povozů. Vydlážděna byla v 19. století v šířce šesti a půl metru, což odpovídá tehdejšímu standardu. Podle historiků byly popudem k vydláždění i pohřby směřující ke kostelu svatého Jana Křtitele.
„Především jsme nalezli keramické fragmenty z různých nádob, potom mince, máme i různé kovové artefakty, kousky kachlů z kamen. Nálezy můžeme klást především do doby sedmnáctého a osmnáctého století,“ přiblížil nálezy František Janošek Kašpárek.
