Sdružení Post Bellum s jeho pomocí, podobně jako v dalších krajích, hledá zapomenuté pamětníky zlomových okamžiků minulého století v českých dějinách.
"Se svou skupinou jsem jako šestnáctiletý zachránil ocelový most mezi Zbraslaví a Dolními Březany. Němci nás obklíčili a mně se podařilo jako jedinému asi hodinu předtím utéci. Všech ostatních 16 členů skupiny zastřelili a jejich jména jsou na pomníku padlých v Modřanech," zní výpověď právě zpovídaného pamětníka z reproduktoru před uzavřenou buňkou studia. Vyprávění bude zřejmě ještě dlouhé…
Dobrovolníci nabízejí informace o sbírce vzpomínek Paměť národa a zároveň "zachytávají" ty, kteří jsou ochotni zanechat alespoň kontakt a popřípadě podat svědectví později.
Soutěž Příběhy 20. stoletíÚčastníci soutěží ve třech věkových kategoriích: 13-15 let, 16-18 let a 19+ let a pamětníky a jejich příběhy mohou hledat kdekoli - ve své rodině, mezi známými a kamarády nebo v okolí svého bydliště. Soutěžní nahrávku pamětnického příběhu musí doprovázet textově zpracovaný příběh pamětníka (maximálně 10 000 slov) a fotodokumentace (aktuální i archivní fotky pamětníka a případně také fotokopie relevantních archivních dokumentů). Účastnit se mohou týmy vícero soutěžících a je povoleno spolupracovat s institucemi, jako jsou například Konfederace politických vězňů, Svaz bojovníků za svobodu a další. Soutěžící mohou také využít profesionálního dokumentaristického školení, které pořádá Post Bellum. Odborná porota složená z historiků, novinářů a dokumentaristů bude u nahrávek i doprovodných textů hodnotit zejména poutavost a zajímavost příběhu a jeho historickou relevanci, stejně jako dokumentaristické zpracování tzn. výběr a způsob kladení otázek a vedení rozhovoru tazatelem. V průběhu října a listopadu vyberou porotci tři vítězné příběhy v každé ze tří věkových kategorií. Soutěžní příspěvky budou zároveň zveřejněny na webu www.pribehy20stoleti.cz a lidé budou moci hlasovat, který příběh získá cenu veřejnosti. Další informace a podrobnosti na www.postbellum.cz |
"Ještě se prý ozve pospíchající pán, který chce zavzpomínat na vyvlastňování pozemků kvůli stavbě letiště v Hradci Králové a na to, že nemohl studovat," řekla dobrovolnice Kamila Zbuzková, která rozdává letáčky s otázkou a výzvou: "Jaký je příběh tvého táty (dědy, známého)? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 tisíc korun v soutěži!"
Někdy je těžké rozlišit pravdu od fikce...
Podle organizátorů akce je zapotřebí rozeznat, jakou část příběhu pamětníka tvoří pravda a kolik v něm může být fikce.
"Někteří hosté našeho studia na začátku vypadají normálně a pak se od nich za půlhodiny dozvíte, že za všechno mohou mimozemšťani. Také sdělení typu ´můj dědeček prožil válku´ je málo, příběh musí mít nosnou linii a silný moment, kdy do života jednotlivce výrazně zasáhly dějiny," řekla Olga Plchová ze sdružení Post Bellum.
Někteří kolemjdoucí vyjadřovali k aktivitě sdružení sympatii, jiní pociťovali skepsi. Jedním z nich byl Pavel Kmoníček z Pardubic, pro něhož byly obě tyto reakce příznačné.
"Tato akce je podle mě v pořádku, ale podle mého je zbytečná, protože bolševika nepřesvědčíte a většině mladých je to úplně jedno. Je už přece jen 70 let po válce a kdo si ji pamatuje, tak už si ji stejně nepamatuje. Horší je současnost, kdy třeba nedávno zvolili komunistu Vladimíra Dlouhého šéfem Hospodářské komory, komunisté už mají skoro všechno Ústavním soudem počínaje a hrozí snad už i to, že vymění kardinála Duku za nějakého nového Plojhara," řekl Pavel Kmoníček.
