Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Radek Kalhous, MAFRA

V kraji rostou nové sluneční elektrárny, i po snížení cen vydělávají

  • 10
Jedna solární elektrárna za druhou rostla vloni v Pardubickém kraji. Po lednovém snížení výkupních cen proudu se už ale takový rok nebude opakovat. Přesto se pořád elektrárny svým majitelům vyplatí. Největší elektrárna v kraji, která leží v Klenovce u Přelouče, se svému majiteli zaplatí za patnáct let.

"Stále stojí za to elektrárnu postavit, protože solární panely šly s cenou dolů. Dříve by mne stály 100 milionů, nyní jen šedesát. Vychází mi, že budou do 15 let zaplacené," uvedl jednatel společnosti Esomont Pardubice Karel Jiroušek, který chtěl stavět u Čeperky.

Řada investorů měla větší štěstí než on. Například Jaroslav Haltof dosáhl spuštění své elektrárny v Klenovce na území Přelouče, mimochodem s výkonem 8 MW největší v Pardubickém kraji, doslova za minutu dvanáct, 28. prosince.

"Jsem rád, že jsem to stihl, předpokládám návratnost kolem 12 let, ale záleží na dalších okolnostech," řekl Jaroslav Haltof.

O úspěchu i štěstí může mluvit i Ústí nad Orlicí, jehož radní se rozhodli pustit do experimentu se solárními panely. Ústecká městská společnost Tepvos se dočkala zapojení své elektrárny u letiště ještě o den později, do sítě začala dodávat 0,8 MW.

"Se zhotovitelem jsme uzavřeli smlouvu v polovině září, kdybychom to do konce roku nestihli, byl by to kolaps, průšvih, zmařená investice," řekl ředitel Tepvosu Martin Lang.

Vyrostlo více než pět solárních elektráren

Na původně čtyřmegawatovou elektrárnu město s Tepvosem nesehnaly úvěr. Návratnost investice měla být osm let ještě před státními zásahy a zhoršením podmínek, novou určí definitivní vyjednání výše bankovního úvěru.

Vloni byly v kraji uvedeny do provozu vedle Klenovky větší solární elektrárny také například v Pohledech na Svitavsku s výkonem šest MW, v Kameničné u Žamberka s výkonem přes 5 MW, v Bohuňovicích na Svitavsku a ve Svitavách s výkonem přes čtyři MW.

Majitelé solárních elektráren se rozdělili na dvě části. Ta první stihla zapojit panely do sítě ještě loni a postarat se tak o dostatečné zisky. A to přestože dodatečné snížení výkupní ceny a daň státu původní představy o obrovských ziscích poněkud poopravily. Ta druhá skupina to nestihla a těžce se s tím smiřuje.

"I tak elektrárnu dokončíme, ale postup státu mně připomíná znárodnění v roce 1948 - jenže tenkrát znárodňovali dělníci a dnes zbohatlí dělníci. Vydělali na tom ČEZ, Tykač a další, odnesli jsme to my malí, kterým banky couvly s penězi," řekl Karel Jiroušek ze společnosti, chystající elektrárnu v Čeperce.