O napjatém očekávání, co asi se ve schránce ukrývá, svědčí i to, že její kovové pouzdro nechal hřebčín otevřít v pátek dopoledne za přítomnosti notářky.
„Vypadá, že jde o zakládací listinu kostela z období roku 1859, kdy se kostel postavil. Listina se stane součástí expozice a my teď musíme vymyslet, co dáme do nové schránky, kterou v kopuli hodláme umístit,“ řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.
Dobře dochovaný dokument napsaný ozdobným písmem v němčině byl uložen v oválném zrezivělém pouzdru, které nejprve nešlo pilkou na železo rozříznout. Vypomohly však nůžky na plech a kleště.
Na otevření pouzdra dohlížela notářka Zdeňka Šťastná z Chrudimi. „Jsem tu proto, kdyby kdokoliv napadl, že se s obsahem manipulovalo nebo schránka obsahovala něco jiného, bude o tom existovat notářský záznam. U otevírání schránek jsem ještě nebyla. Jsem ráda, že tam je původní listina,“ řekla notářka.
V závěru listiny je podepsaný vrchní štolba, který tehdy vedl hřebčín. Doklad o výstavbě kostela ještě prohlédnou odborníci a upřesní jeho pravost a dataci.
Kostel se začal stavět v roce 1858 na místě původního kostela, dokončený byl o rok později. V roce 1907 byl rekonstruován. Hřebčín v roce 1757 téměř celý vyhořel a trvalo možná do roku 1770, než jej císařovna Marie Terezie nechala na popud svého syna Josefa II. znovu obnovovat.
„Jedna teorie praví, že centrální hřebčín vyhořel a nepoužíval se. Koně se ale nejspíš dál chovali v nedalekých Selmicích, ale potvrzeno to není. Jestli kostel vyhořel úplně, nebo částečně, nevíme přesně. V roce 1858 se ale ten starý kostel zboural a postavil se nový,“ řekl Jiří Machek.
