V Kladrubech nad Labem se v pondělí narodilo první letošní hříbě. Mladý hřebeček dostal jméno Rudolfo Extracta VI-1. | foto: Gabriela Kotková

V Kladrubech se narodilo první letošní hříbě, čekají jich skoro dvacet

  • 0
V pondělí ve čtyři hodiny ráno přišlo na svět v Národním hřebčíně Kladrubech nad Labem první letošní hříbě. Porod probíhal bez komplikací, jelikož to byl pro klisnu už jedenáctý potomek. Mladý hřebeček dostal jméno Rudolfo Extracta VI-1.

U starokladrubských koní se výběr jména řídí pravidlem, že když se narodí klisnička, tak se jí jméno vymýšlí, ale zůstává pravidlo prvního písmena jména matky.

"Když je to hřebeček, tak dostává první jméno po otci. V našem případě se otec jmenuje Rudolfo Enamorada VI. Rudolfo je tedy jméno linie. Po matce potom dostane druhé jméno Extracta, protože ta se jmenuje 247 Extracta F XI," vysvětlila kladrubská zootechnička Gabriela Kotková.

"Za jménem potom následuje římská šest, kterou hříbě dědí po otci a poslední číslicí je arabská jednička, která informuje, kolikátý je to potomek svého otce," doplňuje Kotková.

Starokladrubští koně

Jsou chovaní na světě kontinuálně více než 400 let a jsou jedním z nejstarších plemen koní. Jde o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Patří k takzvaným barokním rasám. Současní koně mají evidované předky až do poloviny osmnáctého století. Chovným cílem je Galakarossier - mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě.

Typickým znakem starokladrubských koní je klabonosá (konvexní) hlava s výrazným velkým živým okem, vysoko nasazený mohutný klenutý krk s méně znatelným kohoutkem, široký a hluboký hrudník, mohutná široká záď, dobrý kostnatý fundament, strmější lopatka umožňující typický pohyb - elastické, kadencované a prostorné chody s vysokou akcí hrudních končetin v klusu.

Původně byli starokladrubští koně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století v barvě bílé a černé. Bělouši byli využíváni pro ceremoniální účely dvora, vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům.

Pro teprve čtyřletého tmavě šedého bělouše Rudolfo Enamorada VI je to tedy první potomek, který ale rozšíří klasickou starokladrubskou rodinu Almerina-Egloga, která se pyšní rokem narození zakladatelky 1769.

Běžná doba březosti je u klisen 11 měsíců, tedy asi 333 dní. Porod v tomto případě probíhal naprosto standardně.

"Klisna je to zkušená, protože toto je její už jedenácté hříbě. Je to tedy zasloužilá maminka," vypočítává Kotková.

"Hříbátka běžně vážíme až třetí den, proto mohu jen odhadnout porodní váhu. Protože je trochu menší, drobnější, odhaduji váhu tak na 50 kilo," soudí zkušená zootechnička.

V Kladrubech čekají letos ještě necelé dvě desítky porodů. "Máme ještě šestnáct březích klisen, takže doufáme, že bude ještě šestnáct hříbátek, když všechno dobře půjde," přeje si Kotková.

Hříbě teď bude půl roku s matkou, potom se odstaví a poputuje na odchov v Selmicích, kde jsou zpočátku klisničky a hřebečci pohromadě.

"V dospívání se obě pohlaví rozdělí, aby nedošlo k nějakému tomu pohlavnímu projevu," popisuje zootechnička.

Zajímavostí běloušů je fakt, že hříbata se rodí černá nebo tmavá. Až v dospívání, ve věku okolo tří let, se jejich barva začne měnit a směrem od hlavy se pomalu vybělují.

Mladí koně jdou po půl roce na odchov, kde jsou do věku tří nebo čtyř let. "Pak si je bereme zpátky do hřebčína do Kladrub, kde absolvují výcvik, který zakončuje výkonnostní zkouška. V takzvané maturitě musí splnit zkoušku v tahu, pod sedlem a v zápřeži," zakončuje Kotková.

Poté jsou koně rozřazeni podle svých výsledků. Někteří jsou vybráni k chovu a plemenitbě, další se nabízejí k prodeji. Propadlíci si potom musejí počkat půl roku na opravnou zkoušku.