Střelba poslepu či jízda na dvojkole. Centrum ukazuje život nevidomých

  8:58
Tyflocentrum Pardubice nabídlo zájemcům možnost zkusit si, jak se žije nevidomým. Jízdu na kole nebo střelbu poslepu si vyzkoušela také redaktorka MF DNES.
Střelba ze zvukové pistole.

Střelba ze zvukové pistole. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Představit si, jak vypadá běžný život nevidomých lidí, a pochopit jejich denní problémy se pro zdravého člověka zdá nemožné. Proto Tyflocentrum Pardubice umožnilo si některé činnosti vyzkoušet poslepu.

Mým prvním úkolem je střelba z pistole. Samozřejmě poslepu - tedy s klapkami na očích. Funguje to tak, že čím blíž ke středu zamířím, tím vyšší tón se ozve.

Jenže poslepu mám problém vůbec zjistit, kde je terč. Nejdříve mířím dva metry vedle. Jakmile terč najdu (tedy po tom, co mě instruktorka správně nastaví), už je to poměrně snadné. Hned napoprvé je to osmička. Se zavřenýma očima je totiž mnohem jednodušší vnímat zvuk.

Druhým úkolem je se poslepu trefit míčkem do branky. A znovu jsem odkázána na zvukové vjemy. Za brankou totiž stojí má průvodkyně a hned, jak se otočím kolem své osy doprava a doleva, abych nemohla házet po paměti, začne třást chrastítkem. Jakmile se mi přestane točit hlava a trochu se zorientuji, házím míček. „Gól,“ ozve se průvodkyně. Zkouším to ještě dvakrát a pokaždé se trefím.

Až mě překvapuje, jak byly oba úkoly snadné. Než si sundám klapky a uvědomím si, že zatímco pro mě to byla jenom chvilková hra, pro zrakově postižené je to realita. Ne snad, že by museli každý den mířit pistolí na terč, ale jsou plně odkázáni na jiné než zrakové vjemy. Oni si ty klapky zkrátka sundat nemohou.

Náročná jízda na dvojkole

Na konec mě čeká to nejtěžší. Jízda na dvojkole. Samozřejmě poslepu. K tomuto úkolu přistupuji s velkými obavami. Mezi jízdou na kole a dvojkole je prý zhruba stejný rozdíl jako mezi řízením auta a kamionu. To mě vyloženě uklidnilo.

Průvodkyně mi pokládá ruku na sedlo, abych se ho chytila a ona mě mohla vyvést na silnici. Vím, že musím projít brankou, a nezbývá mi než věřit tomu, že mě má průvodkyně skrz ni provede tak, abych neodcházela s boulí na hlavě.

Po úspěšném zdolání branky podle pokynů mé průvodkyně přelézám přes rám kola a připravuji si levou nohu na pedál. Ona nasedá přede mě. Upozorňuje mě, že už od začátku musím rychle šlapat. Na „tři-dva-jedna-teď“ se rozjíždíme.

Samozřejmě nestíhám dost rychle šlapat, takže se celé dvojkolo povážlivě zakymácí. Z úst mi unikne vyděšený výkřik. Jakmile se ale rozjedeme, kolo se snad bezpečně srovná. Nezbývá mi než důvěřovat mé řidičce.

Blížíme se na první křižovatku. „Ten vzadu při odbočování ukazuje,“ říká mi moje průvodkyně. Mám svých starostí dost na to, abych něco takového dokázala vnímat, takže když znovu odbočujeme, vůbec mi nedojde, že bych měla zvednout ruku. Průvodkyně mi to opakuje. „Ale jestli se bojíte, tak neukazujte.“ Bojím.

Jedeme rychlostí 22 kilometrů za hodinu. Přijde mi však, že se řítíme obrovským tempem. Přes klapky naštěstí není vidět ta hrůza v mých očích.

Vůbec netuším, kam jedeme. Mám ale čím dál silnější pocit, že se až moc nakláníme. Snažím se to vyvažovat, ale není mi to nic platné. V jednu chvíli už to nevydržím a otevřu oči. Dírkou pod páskou vidím, že stále mají k zemi blíže moje nohy než hlava, a uklidním se.

Přesto se celou dobu těším na okamžik, kdy z kola slezu. Ten pocit, když člověk neví, co se kolem něj děje, je totiž opravdu příšerný. O to větší obdiv si zaslouží lidé, kteří se se svým handicapem vypořádali a jsou schopni žít aktivní život.

Slabozraká: Je to zkouška, která se dá zvládnout

Od narození osmatřicetiletá Milena Prskavcová trpí těžkým zrakovým postižením. Má sítnicové onemocnění, kvůli kterému se jí stává, že když jde po ulici, nevidí, že ji míjí třeba dítě nebo pes. Prostorové vidění jí chybí úplně. Dokázala se s tím ale tak dobře vypořádat, že žije aktivněji, než někteří zdraví lidé.

„Mám dvě možnosti. Buď se budu litovat, ale to k ničemu nebude, nebo najdu možnost, jak si život zpříjemnit. Třeba mi zakazovali studium vysoké školy nebo lyžování. Ale to bych ten život jen přežívala. I kdyby se to mělo zhoršit, budu mít život prožitý,“ říká Prskavcová.

Právě zmíněná jízda na lyžích patří mezi její největší koníčky. Lyžuje s trasérkou, neboť stopy jí splývají. Sama ani nepozná, kde je konec sjezdovky.

Trasérka jí proto říká, kudy má jet. „V helmě máme sluchátka a mikrofon, takže se jejich prostřednictvím domlouváme. Upozorňuje mě třeba na muldy nebo větší počet lyžařů,“ popisuje.

Trasérka musí mít pod kontrolou nejen situaci před sebou, ale i za sebou. „Neustále se na mě otáčí, jestli je všechno v pořádku. Tím, že kousek okouknu, hlídám si patky jejích lyží,“ dodává.

Nezakrývá však, že se při jízdě na lyžích bojí. „Vzhledem k tomu, že trochu vidím, mám tendenci to kontrolovat, což je scestné, protože to mnohdy vyhodnotím úplně špatně. Mám zkreslené vnímání. Dá se říct, že v tomhle to má nevidomý jednodušší, nezbývá mu nic jiného než se spolehnout na traséra,“ uvádí.

Kromě lyžování se rekreačně věnuje i jízdě na dvojkole. „Tam nemám problém druhému člověku naprosto důvěřovat. Nepříjemné jsou pouze dlouhé táhlé kopce, kde mám tendenci si hlídat terén,“ říká. Jezdí i na vodu, věnuje se turistice a chodí běhat se psem.

I přes to, že žije aktivní život, někdy přijdou slabé chvíle. „Ale mám kolem sebe spoustu přátel, kteří mi pomáhají. Pořád může být hůř. Člověka může v životě potkat spousta těžkých zkoušek. A tohle je ta, která se zvládnout dá,“ říká.

  • Nejčtenější

Otřesné detaily: Oběť mučili strunovou sekačkou, část těla uvařili „na zkoušku“

25. března 2024  12:37

Premium Spoutaného muže zraňovali strunovou sekačkou a bili. Když ho utýrali, uřízli mu nohu v kotníku a...

Za brutální vraždu seniorky dostali milenci 25 a 17 let. Použili k ní i vrtačku

28. března 2024  5:50,  aktualizováno  10:52

Na pětadvacet let za mříže poslal soud Davida Kučeru za brutální vraždu sedmdesátileté ženy v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Policejní manévry u youtubera. Dav lidí chtěl omluvu za facku světskému

26. března 2024  10:49

V policejní manévry se změnilo pondělní vyřizování účtů mezi známým youtuberem Alešem Bejrem a...

Z účtu školky zmizel milion. Peníze odeslal zavirovaný mobil, tvrdí účetní

26. března 2024  11:38

Přes milion korun zmizelo z bankovního účtu Mateřské školky Sv. Čecha v Chrudimi. Účetní, která ho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legendární Kávoviny zmizí z centra Pardubic, místo nich budou byty

25. března 2024  17:57

Během několika málo let z centra Pardubic odejde poslední větší průmyslový podnik. Svůj areál u...

Vytížení proti odpočatým. Sparta čelí v semifinále Třinci, Pardubice čeká Litvínov

28. března 2024  19:37

Dva nejlepší celky základní části hokejové extraligy si dopřály pauzu na přípravu a od víkendu už...

Dynamo může odtáhnout kdokoliv, v semifinále to snad bude naše lajna, věří Pánik

28. března 2024  16:52

Ve čtvrtek večer se definitivně utvoří dvojice pro extraligové semifinále. Pardubické Dynamo vyzve...

OBRAZEM: Třpytivá krása broží Madeleine Albrightové putuje Českem

28. března 2024  15:07

Exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té...

Traktorista strhl sloup vysokého napětí, třítisícové městečko bylo bez proudu

28. března 2024  12:54

Asi tisícovka domácností v Chrasti na Chrudimsku byla dnes ráno bez proudu kvůli kuriózní nehodě na...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...