V České republice je asi tisícovka vězňů zavřených za trestný čin, který způsobili dopravní nehodou. Pardubická věznice se stala místem, kde si školení lektoři vyzkoušeli, jak připravit odsouzené řidiče na návrat mezi lidi a jak změnit jejich problémové chování na silnici.
Druhým místem, kde se zkouší tato terapie odsouzených, je věznice v Odolově. "Program je určen pro pachatele, kteří při dopravní nehodě někoho zabili nebo řídili pod vlivem omamných látek," řekla vězeňská psycholožka Gabriela Šafářová.
Dodala, že na terapii docházejí dobrovolně například i vězni, kteří jezdili bez řidičského oprávnění. "Tyto vězně navykáme na to, aby si uvědomovali, že bez řidičáku jsou nebezpeční. Myslím, že v tomto naše kurzy význam mají," dodala Šafářová.
Odsouzení si povídají ve skupinách
Podle manažera celého projektu Petra Zámečníka se například v Rakousku podobnými kurzy podařilo snížit recidivu u propuštěných vězňů o polovinu.
"Výsledky z Pardubic také vyhodnotíme a pak zvážíme, jak pokračovat," dodal Petr Zámečník. Druhou součástí těchto kurzů je příprava odsouzených řidičů na návrat mezi lidi. "Mnohdy pocházejí z menšího města, kde se všichni znají. Pak je návrat mnohem těžší," řekla Šafářová.
K tomu slouží skupinové terapie, kde odsouzení o své vině otevřeně hovoří. "Máme skupiny po osmi lidech, kteří hovoří s terapeuty, ale také třeba sledují instruktážní videa o tom, co všechno se může přihodit na silnicích. Odsouzení se obvykle rozhovoří, bývají velmi otevření, i tak může vypadat příprava na návrat," dodala Šafářová.
Zajímavé je, že terapeuti vidí nutnost takzvané resocializace i u řidičů, kteří se dostali do vězení díky jedné tragické nehodě třeba po dvaceti letech praxe bez jakéhokoli incidentu. "Nehoda nikdy není náhoda. Mnohdy je to jen vyústění jakéhosi životního stylu na silnici, který sice dlouho vycházel, ale nakonec se ukázal jako osudný. I tady mají terapie svůj význam," uvedl psychoterapeut Milan Novotný.
