Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O železniční trati přes Hlinsko rozhodl jediný špendlík na mapě

  8:00aktualizováno  8:00
Nádraží v Hlinsku ze sedmdesátých let předminulého století čeká napřesrok nejen rekonstrukce kolejišť a nedalekých přejezdů včetně elektrického ohřevu výhybek, ale i vybudování moderních perónů. A také nové stropy, podlahy a osvětlení ve výpravní budově. Nebude chybět ani nový audiovizuální a orientační informační systém...

Kolejiště, peróny i výpravní budovu železniční stanice Hlinsko v Čechách čeká příští rok velká rekonstrukce. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Rekonstrukce stanice bude součást celkové revitalizace trati mezi Hlinskem a Medlešicemi, která potrvá od května příštího roku nejméně 8 měsíců a bude stát téměř miliardu korun.

Celá rekonstrukce železniční stanice „Hlinsko v Čechách“, jak zní její název v žargonu železničářů, se předpokládá v délce 90 dnů.

Do Hlinska lokomotivy poprvé dorazily v roce 1871.

Do Hlinska lokomotivy poprvé dorazily v roce 1871.

Většina dopravních inženýrů a projektantů připravujících rekonstrukci dráhy zřejmě neví, že v Hlinsku nádraží původně vůbec nemělo být a nyní by se zabývali opravou nádraží v Trhové Kamenici. Tam ale dráha nikdy nedorazila.

Před 150 lety do Hlinska jen povozem

Když přijel v roce 1864 Bedřich Smetana do Hlinska dirigovat 14 pěveckých sborů, jel vlakem z Prahy do Pardubic a potom se trmácel dvě hodiny povozem. Dráha ještě nebyla. O rok později se stal ve svých pětadvaceti letech starostou hlineckého okresu velmi průbojný muž Karel Adámek, díky němuž si k ní Hlinsko pomohlo. Městem přitom železnice neměla vůbec procházet.

Tenkrát se rozhodovalo o natažení dráhy, která měla vést z Německého Brodu do Pardubic. Už byla vytypována trasa do Ždírce nad Doubravou, pak měla vést po vrstevnici do Trhové Kamenice. „Adámek samozřejmě chtěl, aby železnice vedla přes Hlinsko, ale nejprve neuspěl, protože by stavba tratě přes Hlinsko byla složitá a znamenala hluboké prokopávky terénem,“ řekl bývalý hlinecký kronikář Jan Benda.

Slavná chvíle Karla Adámka přišla o něco později, po důležitém jednání o budoucí železnici, jemuž dominovala mapa budoucí trasy trati vyznačená špendlíky s praporky označujícími hlavní zastávky a malé zastávky.

„Starosta Karel Adámek nechal v této zasedací místnosti deštník, a když všichni účastníci jednání opustili, vrátil se zpátky, vzal praporek zapíchnutý do Trhové Kamenice a píchl ho do Hlinska. A to byla ta rozhodující chvíle, kdy se rozhodlo, že trať povede přes Hlinsko,“ dodal Jan Benda.

První vlak přijel v roce 1871

Výkup pozemků pro dráhu Německý Brod - Rosice začal v roce 1864. Stavba trati trvala šest let, přímo v Hlinsku se začala stavět o pět let později.

První vlak od Pardubic do Německého Brodu byl vypraven 16. května 1871. Hodnostáře uvítal Karel Adámek a od tehdejšího stavebního ředitele si vyslechl ujištění, že hlinecké nádraží nabude velké důležitosti po připojení projektované dráhy z Hlinska do Litomyšle a Ústí nad Orlicí.

„Její provedení se tehdá pokládalo za jisté, k němu už však nedošlo,“ uvedl hlinecký historik Karel Šrámek ve své knize o historii města. Zřejmě žádná z obcí a měst na plánované trati neměla tak šikovného a asertivního starostu, jakým byl Karel Adámek, který ve funkci starosty setrval plných 53 let.

Hlinsku železnice přinesla velký rozvoj podnikání. A Karel Adámek se ve funkci okresního starosty postaral i o stavby hamerské přehrady, škol a řady dalších budov. Po tři desetiletí byl také poslancem Říšské rady, několikrát byl zvolen do Sněmu království českého. Jeho politickou činnost, národohospodářské, vlastivědné a historické studie představuje na sto sedmdesát spisů a více než dva tisíce časopiseckých pojednání a úvah.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.