Tkadlec Josef Fidler při práci na svém stavu.

Tkadlec Josef Fidler při práci na svém stavu. | foto: MAFRA

Šála od tkalce z hlineckého Betléma doplnila také Zemanův šatník

  • 11
Jako za dávných časů drobných městských řemeslníků to vypadá v chalupě č. p. 361 uprostřed památkové rezervace Betlém v Hlinsku. Kolovrátek, špulky s přízí, klapání tkalcovského stavu a příjemné teplo od kachlových kamen osloví každého, kdo vstoupí do tkalcovny Josefa Fidlera.

Ta je jedinou řemeslnou dílnou na Betlémě, která není pouhou expozicí.

Vyučený mechanik seřizovač se tu věnuje převážně výrobě šál a plédů z žinylky, tkaniny, která na přelomu 19. a 20. století nechyběla na Hlinecku v žádné chalupě. Na omak je materiál příjemný, vyznačuje se hřejivostí, odolností a typickým housenkovitým vzhledem, sklízel úspěchy i v zahraničí.

„V době největší slávy, mezi dvěma světovými válkami, bylo v Hlinsku 26 firem, které vyráběly žinylku spolu s řadou domácích tkalců. Vyvážela se do Ameriky, Francie, Německa, Austrálie či Ruska. Dnes jsem jediný,“ popisuje Fidler.

Přestože má za sebou dlouholeté zkušenosti z textilní továrny, podobnost ručního řemesla s průmyslovou výrobou se najít nedá. „Musel jsem zapomenout na znalosti, co jsem měl o mechanických stavech ještě ze školy, a začít od začátku. Tady se žádné knoflíky na strojích nemačkají. Je to práce rukou,“ uvádí řemeslník.

Postup výroby zjistil v antikvariátu

Daleko horší bylo dopátrat se technologie výroby této tkaniny. V muzeích se Josefu Fidlerovi sice do ruky žinylkové výrobky dostávaly, postup jejich výroby však nikdo neznal.

„Pracoval jsem celé dny a noci metodou myšlenka, realizace, beznaděj, zklamání, a to se pořád opakovalo. Zlom přišel až při jedné návštěvě antikvariátu. Narazil jsem na učebnici ručního tkalce z roku 1924, kde byla i spousta informací o žinylce,“ říká k pětiletému bádání.

Tkadlec Josef Fidler s jedním ze svých výrobků.

Chce, aby si žinylkové šály a plédy zachovaly svoji exkluzivitu. I proto svoje výrobky odmítá prodávat v běžných obchodech.

„Navazuji na odkaz tisíců lidí, kteří se ručnímu tkalcovství na Hlinecku věnovali, a proto nechci nic uspěchat. Návštěvníci, kteří za mnou přijdou, moji práci pochvalují. Mají pak k ručně vyrobené šále úplně jiný vztah,“ říká.

Na své výrobky používá tradiční vzory typické pro Hlinecko. Nechává se však inspirovat i samotnými zákazníky, s nimiž barevnou podobu často ladí. Nouzi o odbyt jediná tkalcovská dílna na Hlinecku nemá.

Šálu dostal prezident k narozeninám

O šikovnosti Josefa Fidlera se dozvěděl i prezident Miloš Zeman. Ručně tkanou šálu dostal ke svým narozeninám od starosty Hlinska. Jak uvedl mluvčí hradu Jiří Ovčáček, šála byla svěřena manželce prezidenta Ivaně Zemanové, která ji zařadila do jeho šatníku.

„Je to pro mě neskutečná čest. Je to odměna, výzva a zadostiučinění reputace ručnímu řemeslu. Pan prezident se prý nechal slyšet, že až pojede na chalupu, zastaví se,“ říká Fidler.

Do Vánoc má plné ruce práce, ale po Novém roce se řemeslník pustí kromě oděvních doplňků do výroby vzorovaných věcí.

„Tkalcovstvím žiju, je to můj životní styl. Chci vrátit žinylku do povědomí lidí se vším všudy,“ dodává Fidler.