Obchodní centrum Afi-Palác v Pardubicích.

Obchodní centrum Afi-Palác v Pardubicích. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Politici staré gardy se do sebe pustili kvůli pardubickému Afi Paláci

  • 4
Dva nejvýraznější politici v Pardubicích uplynulých dvaceti let Jiří Stříteský a Miroslav Petráň se do sebe pustili kvůli stavbě Afi Paláce. Bývalí kolegové a kamarádi se nemohou shodnout.

Více než patnáct roků výrazně ovlivňovali chod pardubické radnice a tím i současnou podobu města. Byli také u jasně největší pardubické stavby od revoluce - Afi Paláce na Masarykově náměstí.

A ačkoliv si bývalý primátor Jiří Stříteský i dlouholetý radní Miroslav Petráň jeho fungování pochvalují, oba se snaží zbavit nálepky toho, kdo se o monstrózní obchodní centrum ve středu krajského města nejvíce zasadil.

Afi Palác Pardubice

Byl slavnostně otevřen 25. listopadu roku 2008. Vyrostl na volném prostranství na rohu Masarykova náměstí, které bylo již dříve určeno k zástavbě. Město izraelské společnosti Afi Europe prodalo metr čtvereční za 300 korun, což se stalo předmětem kritiky. Cena obvyklá byla v době prodeje zhruba desetinásobná. Firma ovšem vedle platby opravila lávku přes Palackého ulici, stavěla chodníky a stezky v okolí centra, upravila prostor u hotelu Labe, platila výsadbu zeleně nebo vyplácela bývalé květinářství pod nadchodem. V Afi Paláci je více než 100 obchodů, multikino s osmi sály, parkoviště s kapacitou zhruba 600 míst a také společenský sál v nejvyšším patře.

"Vím, že třeba bývalý radní a architekt Miroslav Petráň byl proti stavbě, pak ho ovšem investor vzal na návštěvu Izraele a už byl také pro," uvedl minulý týden pro MF DNES exprimátor a bývalý senátor za ODS Jiří Stříteský a nadzvedl svého bývalého kolegu Petráně ze židle.

"Počítal jsem s tím, že to na mě někdo někdy vytáhne. Proto než jsem do Izraele jel, tak jsem si cestu nechal schválit zastupitelstvem," říká naštvaný Petráň, který prý proti stavbě nákupního centra dlouho bojoval.

Vše začalo na přelomu století, kdy se konala výběrová investorská soutěž na zástavbu Masarykova náměstí. Jasně ji tehdy vyhrála izraelská společnost Plaza, která splnila všechny požadavky města. Časem se ale dostala do ekonomických problémů a svoje plány přeprodala další izraelské společnosti Afi Europe.

"Ta s námi začala jednat, ale bohužel postupem času před stavbou vypadly z projektu některé důležité věci, například velké parkoviště pod celým nákupním centrem. Bylo to celkem logické a určitě to investorovi vylepšovalo ekonomiku stavby, ale byly to změny k horšímu. I proto jsem tehdy z pozice radního řekl, že v takovém případě nemůžu stavbu odsouhlasit. Řekl jsem, že jedině přes moji mrtvolu," přiblížil historii debat o náměstí Petráň.

Ovšem Stříteský začínající spor ututlal lišácky. Odmítl pozvání do Izraele od investora a přímo na zasedání zastupitelstva uvedl, že by měl vyrazit Petráň. Jednak prý proto, že je proti, a také kvůli tomu, že je profesí architekt.

"Jednání tam byla velmi tvrdá a nakonec se zrodil i kompromis, se kterým jsem nebyl úplně spokojený. Nicméně vznikl a začalo se stavět. Pravda je, že původní návrh byl lepší, ale centrum dnes funguje, slouží dobře, chodí do něj hodně lidí," shoduje se v jednom Petráň se Stříteským, který si Afi Palác také pochvaluje.

Chyba nastala při jednání nástupců s investory

Oba ještě nedávno významní politici pak mají stejný názor ještě na dvě věci: že prodej pozemků za 300 korun za metr čtvereční byl v pořádku a že hlavní chyby při jednání s investory udělali jejich nástupci.

"Zásadní chybu vidím v tom, že si naši nástupci nepohlídali, aby investor dodržel další body smlouvy. Třeba zástavbu volné parcely naproti aréně, na které měl stát třeba hotel, nebo stavbu kongresového centra s důstojným sálem," říkají shodně Petráň i Jiří Stříteský, kterého prvně jmenovaný po roce 1990 osobně do komunální politiky přivedl.

To ovšem nic nemění na tom, že od roku 2006 se oba dva příliš nemusí. Tehdy totiž radní Miroslav Petráň jasně řekl, že Stříteský by neměl pokračovat v souběhu funkcí primátora a senátora.

A to se Stříteského dotklo. "Škoda, že jsem tehdy musel skončit," posteskl si i v rozhovoru pro MF DNES muž, který Pardubice vedl osm roků. Oba bývalí přátelé měli rozepře také ve vedení dostihového spolku, jehož hospodaření nyní vyšetřuje policie.

"To bych nerad komentoval," uvedl k tomu bývalý šéf radnice. "Můj vztah s Jirkou už není tak přátelský jako dříve, to nezastírám, ale nejsme nějací velcí nepřátelé. Je však pravda, že se mezi nás postavilo dost věcí a někdy to bylo záležitostí jiných lidí než nás dvou," říká Petráň.

"Někdy si nadávám, kolik jsme na radnici udělali chyb, ale zrovna u Afi téměř nebyly," míní exposlanec.

Stará garda má smůlu. Afi bude vždy podezřelý

Debata mezi bývalým primátorem Stříteským a architektem a bývalým politikem Petráněm, kdo může za Afi Palác, opomíjí klíčovou otázku, jestli velká obchodní galerie do centra patří. Jestli nebyla zásadní chyba pro podobu i rozvoj města ji nechat vzniknout. Jenže to už je nevratně vyřešeno. Co na vysvětlení stále čeká, je neuvěřitelně levný prodej pozemků, jen těžko vysvětlitelný izraelskými sliby dalších staveb. Na které navíc, i kvůli vetchým smlouvám, za které ale nemohou další radniční garnitury, nikdy nedošlo.

Ve sporu dvou silných hráčů ze staré pardubické politické party nemá pravdu ani jeden. Vznik Afi Paláce bude kontroverzní a budící podezření vždy. A pánové Stříteský a Petráň se za to minimálně politické zodpovědnosti nikdy nezbaví.

                                                                       Autor: Martin Biben, vedoucí redaktor