Kozlík se našel předloni před stavbou základů jednoho rodinného domu spolu s mnoha zdobenými i nezdobenými keramickými střepy, zlomky pazourků, seker a klínů. Lidské kosti archeologové neobjevili, k zajímavým nálezům ovšem patřila čelist bobra.
„Bylo by pěkné vrátit se skoro pět tisíc let před Pána Krista. Motiv je to vděčný, plastika je jedinečným unikátem,“ řekl o úvaze udělat z kozla symbol obce starosta Třebosic Jan Václavík.
S potěšením přijali tento návrh i ti, kteří figurku objevili. „Nás archeology mile překvapilo, že obec projevuje zájem takto náš nález proslavit. Kde jsou Věstonice také nikdo nevěděl, dokud se neobjevila Věstonická venuše. Aspoň mezi archeology jsou Třebosice známé skoro jako Věstonice. Čím jsou Věstonice pro paleolit na Moravě, tím jsou české Třebosice pro neolitickou kulturu,“ řekla archeoložka Kristýna Bulvová o místu jihozápadně od Pardubic.
Třebosický kozlík je starý šest tisíc let.
Obyvatelé obce se seznámí s výsledky archeologických průzkumů i s předlohami k navrhovanému znaku na podvečerní páteční přednášce archeoložky.
Pracovnice Východočeského muzea Pardubice datuje sošku kozla do doby přelomu mladší a pozdní doby kamenné k roku 4200 před naším letopočtem. A je prý opravdu vzácná.
„Pro střední Evropu je unikátní. Jednak svým stářím, jednak svým precizním realistickým zobrazením, zpracováním a kvalitou materiálu vypálené keramické figurky. Z hlediska archeologie je to naprosto fenomenální objev,“ řekla archeoložka.
Kozlík patří do takzvané lengyelské kultury, někdy zvané moravská malovaná keramika. Kozí hlava je výčnělkem trupu vycházejícího z okraje nedochované nádoby zřejmě vejčitého tvaru, jejíž účel lze jen odhadovat. V každém případě to nebyla standardní domácí výbava. Drobná soška zvířete mohla sloužit i jako rituální obřadní nádoba.
V této souvislosti je pikantní, že se místům pro nekrvavé oběti, jako je med či jiné potraviny, říkalo za dávných Slovanů „trieba“, „třeba“, což je základ pojmu Třebosice. Ovšem takto propojovat konec prvního tisíciletí s pátým před naším letopočtem nelze. „I když je to shoda určitě zajímavá,“ dodala Kristýna Bulvová.
Podle ní je celý katastr vesnice kompletně osídlován už šest tisíc let, podobně jako celá mikulovická planina.
O tom, že Třebosice stojí v místech pravěkého osídlení, se ví minimálně od roku 1882, kdy bylo tehdy na Pleskotově paloučku při silnici na Heřmanův Městec nalezeno 29 bronzových náramků a obrovská bronzová spona o dvou kotoučích, každý s 18 závity.
