Zatmění slunce se stalo mimořádným zážitkem pro stovky návštěvníků pardubické...

Zatmění slunce se stalo mimořádným zážitkem pro stovky návštěvníků pardubické hvězdárny. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Děti na hvězdárně sledovaly zatmění i přes cedník s velkými otvory

  • 0
Desítky dalekohledů, projektorů a stovky černých sklíček. Tlačenice na terase hvězdárny, v pozorovací kopuli i spousty lidí na trávníku před observatoří. Tak vypadalo páteční zatmění slunce v Pardubicích.

„My jsme takový zájem čekali, školy se totiž objednávaly dopředu, tvoří tady většinu návštěvníků,“ uvedl Martin Sedlák, hvězdář a člen výkonného výboru pardubické Astronomické společnosti.

Zájemci o astronomické jevy se přitom na místě mohli poučit o tom, že na pozorování zatmění slunce není nezbytně nutný hvězdářský dalekohled nebo speciální tmavé sklíčko.

„Dívejte se, jak mohu sledovat zatmění pomocí cedníku,“ ukazoval například další z astronomů obklopen hloučkem dětí. Nechal pronikat sluneční svit přes cedník s velkými otvory, aby se na něm promítly desítky miniaturních „rohlíčků“ ve stejném tvaru, jaký právě mělo slunce na obloze.

O kousek dál byl zase k vidění obří obraz slunce promítaného přes dalekohled na bílý papír. „Ještě větší projekci máme přímo v kopuli. Výhodu je, že tak může obraz slunce pozorovat více lidí najednou,“ vysvětlil Slezák.

Pro hvězdáře je však podle něj částečné zatmění stejně pouhou atrakcí, jako pro školáky. „Z vědeckého hlediska má význam jedině úplné zatmění, to je k vidění i dnes, ale jinde, třeba na Špicberkách, kam zamířily vědecké výpravy. My tady v Čechách dnes žádná měření nebo zkoumání neprovádíme,“ řekl.

U dalekohledu byla velká tlačenice

Přítomní astronomové proto trávili čas během zatmění na terase hvězdárny, obklopeni stovkou převážně menších zájemců o pozorování.

„Dá se pozorovat dvěma způsoby, buď se speciálním filtrem, abychom si nepoškodili zrak, nebo se můžeme dívat bez filtru, ale pak nikoliv přímo zrakem, ale takzvanou projekcí,“ vysvětloval zájemcům Slezák.

Spousta lidí přitom zjevně přišla na hvězdárnu spíše z pocitu jakési vědecké sounáležitosti, než z potřeby dívat se hvězdářským dalekohledem. Na terase hvězdárny si vystačili s přinesenými tmavými sklíčky a tlačenici u dalekohledů se raději vyhýbali.

„Je to i tak zážitek zatmění pozorovat, u dalekohledu je moc velká tlačenice,“ uvedla žákyně 7.A z polabinské základky Tereza Dvořáková. Výklad, jak vlastně zatmění slunce vzniká, údajně nepotřebovala Tereza ani její spolužačky.

„V osnovách je astronomie až v deváté třídě, ale rozumět tomu, co dnes vidí, budou. Účastní se totiž astronomických olympiád a musím říct, že docela úspěšně,“ řekl učitel fyziky ze stejné školy Petr Středa.