Budoucí přehradní nádrž u Kutřína v případě jejího naplnění podle animace...

Budoucí přehradní nádrž u Kutřína v případě jejího naplnění podle animace investora. | foto: Povodí Labe

Vodohospodáři chtějí stavět poldr, někteří lidé by raději přehradu

  • 2
Na řece Krounce v Perálci na Skutečsku začne Povodí Labe stavět obří protipovodňovou suchou nádrž, která bude zároveň občasnou přehradou zachycují stoletou vodu. Případně zatopená plocha má pak odpovídat svými sedmdesáti hektary velikosti největší průmyslové zóny v kraji ve Starých Čívicích na okraji Pardubic.

Hráz v úzkém údolí dokáže udržet až tři miliony kubíků vody a bude vysoká dvacet metrů. Vodní sloupec bude o dva metry nižší.

„Se zahájením stavby počítáme v roce 2018, s dokončením o dva roky později. Požádali jsme Městský úřad ve Skutči o vydání územního rozhodnutí. Zahajujeme geodetické vytyčení hranic pozemků pro trvalé zábory a zátopu, které během června projednáme s dotčenými vlastníky pozemků,“ řekla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.

Součástí výstavby poldru bude podle ní i komplexní revitalizace toku a údolní nivy Martinického potoka v délce dva kilometry.

V Luži, která leží pod soutokem Krounky s Novohradkou, se na suchou nádrž obyvatelé těší.

„Poldr vítáme, i to, že se věci kolem něj daly do pohybu a stavba se konečně uskuteční. Dlouhodobě ho podporuje i naše občanské sdružení Solidarita. Voda nás zalije v jednom roce čtyřikrát i pětkrát, samozřejmě s různou intenzitou, a postihuje nejen Luži, mnohem větší trable mají například Lozice či Hrochův Týnec a další vísky za ním už v rovině. Škody zaznamenávají nejen obce a majitelé domů, ale i zemědělci, kterým se vyplavuje orná půda,“ řekl starosta Luže Radek Zeman.

Dlouhá hráz přetne údolí asi 300 metrů pod nedalekou vesnicí Kutřín, která je částí obce Perálec. Tamní obyvatelé nadšení lužských nesdílejí.

„Naši lidé stavbě nejsou nakloněni, k projektu a k pozemkům jsme se vyjadřovali na zastupitelstvu a dávali jsme si určité podmínky, o kterých nechci hovořit,“ řekla starostka Perálce Milada Drahošová.

Podle ní se už nedá proti stavbě nic dělat, protože je ve veřejném zájmu. A nepomůže ani to, že při výstavbě musí být ze zátopy vymístěny čtyři obytné objekty a chatový tábor.

Příprava této stavby byla zahájena již v roce 2010, ale pro neřešitelné majetkoprávní problémy byla v roce 2012 pozastavena. Teprve po loňském nabytí účinnosti Zásad územního rozvoje Pardubického kraje, které vymezují stavbu suché retenční nádrže jako stavbu veřejně prospěšnou, ji vedení státního podniku Povodí Labe znovu zařadilo do svého stavebního programu.

Občanské sdružení Kutřín 42 se nemůže s povolením stavby stále smířit. A má ve svém čele silného hráče, tamního obyvatele a bývalého generálního prokurátora z počátku devadesátých let Jiřího Šetinu.

„Boj teprve začíná, nic nevzdáváme. Důvody pro stavbu jsou nadsazené, nikdy nebyl povodněmi ohrožen majetek ve značném rozsahu, tím méně zdraví a životy lidí. Máme za to, že se k poldru přistoupilo jen proto, že na jeho plánování byly v roce 2006 dotační peníze,“ řekl zkušený právník, který chce, aby investor tyto značné škody prokázal.

Zároveň poukazuje na velmi drsný zásah stavbou hráze do přírody. A přidává i další argument, který vadí hlavně jeho sousedům - sám nemá na území plánovaného poldru žádný pozemek.

„Poldr zatopí při rozlivu desítky hektarů půdy, na níž se zadrží všechno svinstvo, které po opadnutí vody zůstane. A podle předpisů naplaveniny do výše deseti centimetrů musí odstranit vlastník pozemku na svoje náklady. Proti tomu jsou samozřejmě všichni lidé v Kutříně,“ řekl Jiří Šetina.

„Kdyby tady byla trvale přehrada, která by měla stálou vodu, jíž by upouštěla stejně jako ten poldr, tak by pro ni lidé ve vesnici byli. Jim jde jen o to, aby nemuseli uklízet naplaveniny, ale pro udržení vody v krajině jsou,“ dodal Jiří Šetina.