Třiatřicet tisíc metrů čtverečních pozemků mezi lesem a Tichou Orlicí nikoho neláká.

Třiatřicet tisíc metrů čtverečních pozemků mezi lesem a Tichou Orlicí nikoho neláká. | foto: Jaroslav Hubený

Pozemky bývalého tábora Václava M. Havla i pionýrů nikdo nechce

  • 7
Státu se ani napočtvrté nepodařilo ve výběrovém prodat pozemky zdevastovaného bývalého tábora studentů, který v Koutech u Brandýsa nad Orlicí na začátku třicátých let minulého století postavil otec prvního českého prezidenta Václav Maria Havel.

Do výběrového řízení vyhlášeného Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se nikdo nepřihlásil. Přitom se tábor Kouty prodával „jen“ za 720 tisíc korun, v prvním kole byla minimální kupní cena milion korun.

„Předpokládám, že bude vyhlášeno další kolo výběrového řízení. Jestli bude cena snížena, zatím nechci odhadovat,“ uvedl Martin Plšek, vedoucí odboru právních služeb územního pracoviště ÚZSVM v Hradci Králové.

Na to, že o 33 tisíc metrů čtverečních pozemků není zájem, mají velký vliv naprosto zdevastované dřívější táborové objekty, které jsou navíc v majetku jiného vlastníka.

Během privatizace v 90. letech minulého století totiž stát prodal stavby, pozemky mu však zůstaly. Stát získal dětský tábor v roce 1959, po mnoho let byl využíván jako středisko pionýrů a jako letní tábor ROH národního podniku Průmstav Pardubice.

V Brandýse nad Orlicí byly Kouty už druhým táborem postaveným Václavem Maria Havlem. První předseda Svazu československého studentstva, předseda Obrodného hnutí československé mládeže a otec pozdějšího prezidenta vybudoval u Brandýsa nejdříve v roce 1924 tábor Řadov pro vysokoškoláky, původní chatky a budovy slouží rekreantům dodnes.

Mladší tábor Kouty byl určen středoškolským studentům. O vzniku těchto táborů podrobněji pojednává kniha „Mé vzpomínky“ Václava M. Havla.

,