Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Tesly nám chybí už jen dva přístroje, říká sběratel Petr Schejbal

  7:57aktualizováno  7:57
Regály se stovkami starších i novějších magnetofonů, gramofonů, rádií, tranzistoráků, hudebních skříní či reproduktorů. To vše i mnoho dalšího najde návštěvník soukromého muzea Petra Schejbala v Přelouči.

Sběratel Petr Schejbal v přeloučském muzeu zaniklých výrobků Tesly. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Muzeum láká na stovky výrobků z konstrukčních kanceláří a dílen tamní zaniklé Tesly. Když je otevřená vedlejší prodejna a opravna spotřební elektroniky v Hálkově ulici, tak ho může kdokoli navštívit.

Fotogalerie

„Je příjemné, když přicházejí i Tesláci, kteří se v prodejně neobjevili 15 let, co máme obchod otevřený,“ říká provozovatel muzea Petr Schejbal.

Co bylo popudem ke vzniku muzea?
Jednak to, že rodina neměla zájem dál pokračovat v obchodování, a přemýšlel jsem, co s prostory. Současně jsem zjistil, že je možné získat něco z toho, co produkovala Tesla, a využít i kontakty na opraváře z celé republiky. Nejprve jsem chtěl jen udělat malou výstavku o Tesle, ale chytli se toho kamarádi a známí, nakonec jsem se stal koordinátorem všeho toho, co se dalo dohromady.

Čím jste začal?
Byla to obrovská práce, protože jsem zjistil, že vlastně neexistuje seznam výrobků Tesly od roku 1945 do roku 1992. Ať už to byla elektronika elektronková, to znamená rádia, přenosné, stolní a hudební skříně, později se z toho odvíjely tranzistorové přijímače, pak povelem vyšších míst Tesla ukončila výrobu rádií a přešla na cívkové a kazetové magnetofony, z toho se potom odvíjely další varianty. Paralelně k této výrobě šla vojenská a speciální výroba, dát seznamy s výrobky dohromady byl další problém. Chceme mít všechny varianty výrobků a k nim i všechna data. Přitom na internetu jsou informace mírně řečeno zkreslené či úplně mylné. Zhruba řečeno - shromažďujeme spotřební elektroniku, vojenskou elektroniku a plošné spoje, které jsou nedílnou součástí Tesly Přelouč jako největšího výrobce tohoto oboru.

Legenda Tesly - magnetofon Sonet duo

Sonet duo byl československý kufříkový cívkový magnetofon, na který vzpomíná spousta milovníků moderní hudby zvláště z šedesátých let minulého století. Vážil 12 kilogramů a umožňoval monofonní dvoustopý záznam, tedy tam a zpátky. Tesle udělal dobré jméno i pro svou vysokou spolehlivost. Díky Sonetu duo se dochovala řada unikátních záznamů koncertů z doby před půlstoletím. Nové, tehdy převratné materiály ovlivnily zdobný design legendárního magnetofonu - zlatě eloxovaný hliník se slibně blýskal a magické oko podmanivě blikalo. Při vyslovení pojmu "sonet duo" dosud staří rockeři jihnou a na aukro.cz cena přístrojů stoupá přes tisícovku.

Co vám stále chybí?
V základních modelech jsou to jen dva výrobky vyvinuté v přeloučské Tesle. Do minulého týdne to byly tři výrobky, ale měl jsem radost jako malé dítě, když mi známý přinesl kapesní rádio Tesla 2702B Doris s budíkem, což byl druhý tranzistorový přijímač vyvíjený v Přelouči. Chybí už jen elektronkové rádio Tesla T666, třetí výrobek, který se v Přelouči začal vyrábět. A chybí nám také cívkový magnetofon Tesla CM160.

Kolik je to exponátů celkem?
Chceme, aby každý na regále viděl výrobky, jak ve skutečnosti vypadaly, ne jen jejich část, v níž něco chybí. Celkem jich máme kolem 150 až 170 z těch, které se v Přelouči vyráběly. Ale z toho se odvíjely i další varianty, třeba pro vývoz. Za socialismu byly různé kooperace. Třeba hudební skříně se dělaly pro Bratislavu, stejný model se vyráběl v Přelouči, v Pardubicích, v Kolíně, Praze, byla po nich poptávka, takže se tyto výrobky dělaly ve více fabrikách. Byl o ně zájem takže v rámci rozdělení práce a zachování povinné zaměstnanosti se předávala práce třeba i do JZD a družstev invalidů.

Vystavujete například nejstarší magnetofony oblíbené řady Sonet. Co považujete za unikát expozice?
Do jižních Čech jsem sice jel pro něco jiného, ale jeden pán mi tam nabídl takovou trosku, načež jsem zjistil, že je to první československé tranzistorové rádio Tesla 2800B T58 vyráběné v letech 1958 až 1960, které si tehdy nezadalo se zahraničními výrobky. A podle výrobního čísla pocházelo z prvního měsíce výroby. Ale nejvíc si na tom cením, že jsou v něm ještě první hrotové tranzistory, které byly zalévané nikoli do kovových krytů, ale v pryskyřici. To považuji za skutečnou kuriozitu.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.