Takto si Ředitelství vodních cest představuje nový plavební kanál u Přelouče,...

Takto si Ředitelství vodních cest představuje nový plavební kanál u Přelouče, díky kterému by Labe bylo splavné až do Pardubic. | foto: Studie Ředitelství vodních cest.

Ekologové uspěli. Soud otevřel možnost, že lodě poplují korytem Labe

  • 14
Do sporu, zda vybudovat kvůli splavnění Labe kanál u Přelouče, rázně zasáhl Nejvyšší správní soud. Tvrdí, že odborníci na přelomu tisíciletí dostatečně nezkoumali, zda neexistuje k přírodě šetrnější varianta.

Ředitelství vodních cest už 15 let neúspěšně prosazuje stavbu plavebního kanálu u Přelouče za tři miliardy korun. Má obejít Labe přes přírodně cennou lokalitu Slavíkových ostrovů. Poslední dva rozsudky Nejvyššího správního soudu vypadají jako obžaloba toho, jak politici stavbu léta prosazují.

Splavnění Labe

U Přelouče má vzniknout více než tříkilometrový kanál, který by obešel přeloučský jez, plavební komora s vraty, nové mosty a přeložky silnic. Náklady přesáhnou tři miliardy korun. Stavba kanálu by zasáhla lokalitu Slavíkových ostrovů, kde žijí evropsky chránění modrásci očkovaní a bahenní. Zastánci splavnění tvrdí, že by se po vodě daly výhodně vozit nadměrné náklady a sypké materiály, ekologové výhodnost lodní dopravy na tomto úseku Labe zpochybňují.

Stát podle soudců neodůvodnil, proč je kanál potřeba. Pardubický krajský úřad ignoroval argumenty proti stavbě a přihlížel jen k těm, které ji podporují. A hlavně - krajský úřad se spokojil s tím, že vhodná varianta kanálu přes Slavíkovy ostrovy už byla v roce 2000 vybrána. Soud tvrdí, že úředníci měli ve skutečnosti posoudit, zda neexistuje k přírodě šetrnější trasa.

„Jde o převratný právní nález v obou rozsudcích,“ uvedl předseda hnutí Děti Země Miroslav Patrik.

Rozhodování o splavnění Labe by se tak mohlo vrátit na samý počátek a lodě by nakonec mohly plout nikoliv novým kanálem, ale stávajícím korytem Labe.

Pro stavitele a podporovatele kanálu by změna trasy byla pohromou. „To by znamenalo oddálení o několik let, a to jsem ještě optimista, nové projektování, vše by se vrátilo na začátek. Věřím, že to tak nedopadne,“ uvedl hejtman Martin Netolický z ČSSD a připomíná, že na stavbu kanálu je už vybraná firma i připravené peníze.

„Dle mého názoru se to celé bude muset nutně posoudit znovu - kéž by lépe a radostněji,“ sdělil krajský opoziční zastupitel Ladislav Valtr z ODS. Upozornil, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu budou i pro krajské úředníky závazná.

Nejvyšší správní soud na popud Dětí Země zkoumal, zda krajský úřad, respektive ministerstvo životního prostředí, postupovaly před pěti lety správně, když souhlasily s výjimkou, která by umožnila stavět i přes ohrožení 44 chráněných živočichů na Slavíkových ostrovech. Soud dal za pravdu ekologům a ve dvou rozsudcích popsal, jak krajský úřad a ministerstvo životního prostředí ohýbaly existující pravidla.

Krajský úřad měl například na stole studii Agentury ochrany přírody a krajiny, která tvrdila, že zvolená varianta kanálu je špatná, ale nepřihlížel k ní. Měl k dispozici stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), z něhož vyplývalo, že ministerstvo dopravy věrohodně neprokázalo, že investice do modernizace labské vodní cesty je potřebná a vyplatí se. Ani to na rozhodování úředníků nemělo vliv.

Při posouzení vlivu stavby na životní prostředí (takzvaná EIA) v roce 1999 se odborníci shodli, že kvůli splavnění Labe až do Pardubic je nutné u Přelouče vybudovat samostatný tři kilometry dlouhý kanál, který po pravém břehu obejde stávající koryto řeky. A to i za cenu, že povede přes část Slavíkových ostrovů. O plavbě lodí stávajícím korytem vůbec neuvažovali.

Jenže dodnes není jasné, proč. Labe by přišlo o peřeje, takzvané labské hrčáky, které však vznikly lidskou činností. V cestě by stál přeloučský jez - technická památka. Na straně druhé jsou ale Slavíkovy ostrovy, které se mají kvůli výskytu chráněných modrásků zařadit na seznam evropsky významných lokalit.

Lodě mohou plout dle posudku i mimo ostrovy

Posudek Agentury ochrany přírody a krajiny říká, že cesta lodí korytem je možná a zásah do Slavíkových ostrovů je zbytečný.

Proč nemohou lodě plout korytem řeky, není zřejmé ani soudu, podle něhož lze tuto otázku znovu otevřít. Především proto, že se této variantě úřady dosud nevěnovaly. Dosud vždy platilo, že po procesu EIA se už úřady k hodnocení jednotlivých variant nevrací.

Nejvyšší správní soud nyní říká, že pokud se při procesu EIA pomine některá varianta, která by byla vůči chráněným živočichům šetrnější, je možné se k debatě o vhodné trase vrátit. „Musí jít o situaci, kdy není zřejmé, proč byla určitá varianta vyloučena z posuzování v rámci EIA, ačkoliv jde o variantu reálnou a uskutečnitelnou,“ píše se v rozsudku.