Důchodci se dožadují dárků. | foto: Radek Latislav, 5plus2.cz

„Šmejdi“ lákali seniory na výhru jménem lékárny, ta o tom nevěděla

  • 17
Pořádně rozzlobení odcházeli ve středu lidé z poličského hotelu THT. Namísto poklidné prodejní akce, na které nabízejí prodejci především starším lidem předražené nádobí, matrace nebo kuchyňské roboty, se stala fraška.

Desítky návštěvníků musely čekat na chodbě a dovnitř se nakonec vůbec nedostaly. Rozzlobení důchodci pak přivolali policii. Ta však jen vyslechla přítomné lidi a případ předala České obchodní inspekci.

Prodejci je údajně nalákali na dárky za tisíce korun. Nakonec na akci pustili jen deset lidí, ostatním rozdali vařečky, utěrky a poslali je domů.

Podezřelé bylo už to, jakým způsobem organizátoři lákali návštěvníky. Telefonovali jim totiž jménem jedné velké sítě lékáren. Ta s celou akcí ale neměla nic společného.

"Našim klientům volal člověk, který se představil jako Král a naším jménem je zval na akci. Tvrdil jim, že vyhráli ceny v hodnotě několika tisíc korun a že si je mají jít vyzvednout," uvedl Michal Petrov, mluvčí společnosti České lékárny, která provozuje síť prodejen Dr. Max.

"Je to tak. Slibovali mi dárek za několik tisíc, prý nářadí. Řekli, že v každém případě dárek dostanu a k tomu ještě nějakou slevu dvacet procent v lékárně. Odpoledne volali znovu a ptali se, jestli určitě přijdu," říká rozzlobený Albín Blažek.

Dvaaosmdesátiletý muž se nakonec musel spokojit se sadou dřevěných vařeček. "Jestli to měly být tyhle prevíty do kuchyně… Mně o to nejde, já to na nic nepotřebuju. Štve mě, že ze starých lidí, samých důchodců, dělají blbce. To mně nejvíc pije krev," dodal důchodce.

Prodejci akci natáčeli a nahrávali

Více než dvacet seniorů ale v ohlášenou dobu nikdo do salónku hotelu, kde se akce měla odehrávat, nepustil. Staří lidé tak museli čekat v hotelové restauraci. "Pánové si pro vás přijdou. Dejte si kávu, můžete si ji pak vzít nahoru," uklidňovala rozmrzelé seniory servírka.

Zhruba po půlhodině vešel do restaurace mladší holohlavý muž. "Dobrý den, prosím vás, kdo jde na tu akci, pojďte si na schodiště," pronesl příjemným hlasem, jako by další instrukce nechtěl nahlas vyslovovat před personálem restaurace.

U vlídných slov ale dlouho nezůstalo. "Dámy, neruším vás? Vy mě docela jo," řekl už neurvalým způsobem stejný muž. To když se dvěma ženám nelíbilo dlouhé stání v tlačenici na schodišti. Pak už začala klasická písnička, známá i z filmu "Šmejdi".

 "Předem vám chci říct, že akce je dobrovolná. Kdo chce odejít, může. Celá akce se bude natáčet a nahrávat. Pozor, proč to nahráváme? Je to na kontrolu jak vaší, tak samozřejmě naší. Na ochranu," upozorňuje muž a rychle pokračuje.

"Říkám to na rovinu. Kdo si chce dát jen kafe a popovídat si, ať si zajde do kavárny. Sem chodí lidi, kteří chtějí informace, které to zajímá a tak dále," uvedl.

Teprve teď jde do tuhého. Do salónku může jen deset vyvolených. "To jsi nám nemohl říct dole? To musíme stát na schodech?" rozkřičí se najednou jeden z čekajících seniorů.

"Komu vadí, že bude natáčen, může si klidně stoupnout za kameru," rozdává prodejce pokyny, aniž by se snažil křičícímu pánovi odpovědět.

Slíbili nám dárek za 1 400 korun, stěžovali si důchodci

Kdo se nedostal dovnitř, měl smůlu. Rozzlobenou skupinku obsloužil jeden z prodejců v autě přistaveném před hotelem. Místo slibované výhry musela lidem stačit sada vařeček, mikroutěrky, vložky do bot či otvírák na víno.

"Po telefonu se nás ptali, jestli máme průkazku do lékárny na poliklinice a že bude nějaká schůze, tak ať se dostavíme. Slíbili nám dárek za 1 400 korun. Zbytečně jsme sem jeli," uvedli manželé Jílkovi z Poličky.

Další ženy se prodejci ptali, zda má klientskou kartu z lékárny. "Špatně jsem slyšela, ale po telefonu mi řekli, že pro mě mají dárek, takže abych určitě přišla," připojila svědectví paní Ludmila.

Prodejci kontrolovali jména pozvaných. "Je to z důvodů, abychom věděli, kdo se hlásí a nehlásí. Někdo je dohlašovaný a tak dále," vysvětlil naučenými frázemi prodejce. Dovnitř se ovšem dostala žena, která si kvůli obavám nepřála zveřejnit své jméno.

"Po asi šesti lidech chtěli podepsat papír, kde byly osobní údaje včetně data narození, telefonního čísla. Říkali, že jim za to dají čtyři stovky a pak dostanou dva tisíce k důchodu, že to přece není špatná částka. Podpis dal zároveň souhlas k něčemu, co jsem nepřečetla. Bylo to napsané hrozně malinkými písmenky. Nedali to nikomu do ruky. Potom oznámili, že nám vypnou telefony. Na to jsem nečekala, tak jsem odešla," popisuje drsné praktiky prodejců žena.