Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Pražskou bránu ve Vysokém Mýtě se vrátila sgrafita

  8:24aktualizováno  8:24
Po několikaměsíční práci restaurátora na padesáti metrech čtverečních omítek se Pražská brána ve Vysokém Mýtě výrazně zkrášlila. Zdobí ji obnovený svatý Václav i svatý Jiří.

Vysokomýtskou památku znovu zdobí sgrafita. Ta původní vznikla v osmdesátých letech 19. století. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Ochoz Pražské brány byl po léta jen potažen cementovou omítkou a její někdejší krása vzala za své. To už nyní neplatí.

Sgrafita mezi dvěma věžemi na popud vysokomýtské radnice obnovil restaurátor Jakub Kándl. Ten nejprve provedl průzkum i očištění zdiva a podle původních fotografií zhotovil kartonové návrhy sgrafit. Na lešení začal pracovat spolu s pomocníky se sbíječkami na začátku července, práce dokončil před několika dny.

Zvenčí zdobí bránu postava svatého Václava na bílém koni s kopím v ruce a dvěma erby u nohou. V pozadí je středověká krajina s hradem. Autorem předlohy mučedníka je slavný český malíř a kreslíř Mikoláš Aleš.

"Dlouho jsem nemohl najít původní podobu Alšových předloh pro Pražskou bránu, při pátrání v archivech a antikvariátech jsem nakonec našel kresbu v Alšově ilustraci k Vrchlického básni Čechy ve stejnojmenné publikaci z roku 1892," řekl autor námětu, akademický malíř Pavel Kříž, který před lety restauroval vysokomýtskou Litomyšlskou bránu. Ten vedle nalezené kresby použil i Alšův motiv z vitrážového okna v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vodňanech.

Jakub Kándl již opravoval podobná Alšova sgrafita například ve Smolnici u Loun, tím spíš o další kontakt s dílem Mikoláše Alše stál.

"Je povznášející vžít se do jeho způsobu malování, jak o věcech přemýšlel, napojit se na sensibilitu osobnosti 19. století. Z dnešního pohledu je to příjemný očistný proces," řekl restaurátor, který k přípravě vápenné omítky bez příměsi cementu používal sklářský písek z Českého ráje.

Na druhé vnitřní straně Pražské brány se po desítkách let opět objevil znak města se svatým Jiřím, který je patronem města. Doplňuje ho výrazný květinový dekor a stuha s nápisem Ku památné minulosti veliké a těžké.

Jeden ze symbolu Vysokého Mýta Pražská brána pochází z poloviny 14. století a je typická pro přemyslovské období - jedna věž je masivní a druhá menší, odlehčená.

Barevná sgrafita na ochozu získala při restaurování v osmdesátých letech 19. století architektem Františkem Schmoranzem. Alšovu kresbu tehdy ztvárnil malíř Jan Vysekal z Kutné Hory.

Po desetiletích kdosi svévolně doplnil kresbu ornamenty. V šedesátých letech se pak restaurátor vrátil k původní Alšově malbě, ale později omítka dosloužila a nahradila ji ta nejjednodušší bez kreseb.

Po obnově výtvarných děl se tentokrát Mikoláš Aleš a jeho svatý Václav ocitají v poněkud jiné konstelaci. Sgrafita na ochozu mezi věžemi nyní tvoří jen pozadí železné sochy Přemysla Otakara II. od Karla Bureše, která je předsazena před bránu. V současné době její iniciátoři z občanského sdružení Pomník zakladateli města uvažují o novém výtvarném díle v jeho blízkosti.

Jednou z variant je Pocta Přemyslovcům s motivy Přemysla Otakara I., Anežky České a Václava II. Další pak kamenná přemyslovská galerie, jejíž jednotlivé postavy by postupně tvořili různí umělci.





Hlavní zprávy

RE/MAX Trend  Ditty s.r.o.
Prodejce realit - 80% provize - Největší RK na Světě

RE/MAX Trend Ditty s.r.o.
Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, kraj Vysočina, Olomoucký kraj
nabízený plat: 40 000 - 90 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.