Michal z Dětského domova se školou v Chrudimi má poruchy aktivity a pozornosti. Snědý chlapec, napůl romského původu, však rád improvizuje a paroduje ostatní.
V dětském domově mu vyšli vstříc a přihlásili ho do Divadelního spolku Jana Nepomuka Štěpánka. Tady se však dozvěděli, že Michal není z dětského domova, ale z výchovného ústavu a o takové v ochotnickém spolku nestojí.
„Je to naše právo. Chrudimský dětský domov je zároveň výchovný ústav a jeho klienti už mají za sebou různé delikty, nemáme čas se takovým lidem individuálně věnovat a hlídat je,“ uvedl principál souboru Jan Slezák.
Přítomná vychovatelka Hana Holečková zůstala po takové řeči šokovaná. Nejvíce ji zarazilo, jak mluví principál přímo před šestnáctiletým hochem.
„Řekl nám, že spolek jezdí hrát také po kulturních domech a on není zvědavý na to, aby se něco ztrácelo,“ uvedla Holečková.
Slezák se svým postojem netají. „V chrudimském ústavu nejsou jen děti s rodinnými problémy. Ať přijde v osmnácti letech, kdy už bude zodpovědný sám za sebe,“ uvedl.
Podle vedení Dětského domova je však takový úsudek přílišným zobecněním. Ústav na svých stránkách přiznává, že má děti umístěné na základě předběžného opatření a s diagnostikovanými poruchami chování.
„Staráme se o děti s nařízenou ústavní výchovou, buď pocházejí z nefungujícícho prostředí, nebo mají za sebou skutečně nějaké delikty, jako je záškoláctví nebo krádeže,“ uvedla ředitelka domova Lenka Kábelová.
Michalův příběh však spadá do jiné kategorie, zloděj není. Nejprve ho adoptovala rodina, k chlapci posléze přibyli další adoptovaní sourozenci, a přes veškerou snahu rodičů začaly problémy.
„Michal tuhle situaci neustál, ozval se v něm vnitřní vzdor, který ho přivedl až k nám,“ uvedla vychovatelka Holečková.
Životní příběh však zas až takový význam nemá. Do různých kroužků totiž domov umožňuje chodit všem dětem, které mají zájem, bez ohledu na to, co je do „děcáku“ přivedlo.
„Chodí třeba na fotbal nebo na stolní tenis, nikdy jsme se ale s takovou reakcí nesetkali,“ dodala ředitelka. Na dotaz, jak často v uvedených případech řeší krádeže svých svěřenců, ředitelka říká, že si vzpomíná na jeden případ z předloňského roku. „Byla to ale spíše drobnost, naše děcko se omluvilo a škodu jsme nahradili,“ dodala.
Kroužky jsou důležité pro návrat do společnosti
Podle ní jsou podobné zájmové aktivity pro jejich děti důležité mimo jiné i proto, že ve škole jim to obvykle moc nejde.
„Snažíme se děti takto socializovat zpátky do společnosti, když se jim ve škole nedaří,“ uvedla Kábelová. Michal však zas až takovou smůlu nemá. V pardubickém ochotnickém spolku Laik se mu dostalo jiného přijetí a pravděpodobně tady brzy začne zkoušet.
„Víme, že je z dětského domova, ale copak to znamená, že krade? My už se na něj těšíme a věříme, že nastoupí co nejdřív,“ uvedl vedoucí pardubického souboru Zdeněk Rumpík.
Celé jméno mladíka má redakce k dispozici, neuvedla je na jeho přání.
