Ruské velvyslanectví zaplatilo obnovu pětadvaceti náhrobků vojáků Rudé armády, kteří padli na konci války na Vysokomýtsku. I proto se ve čtvrtek na vysokomýtském hřbitově neozvou tradiční tři salvy, jak bývá běžné, ale rovnou pět.
„Obnovu zaplatilo ruské velvyslanectví a je to jedna z největších rekonstrukcí hrobů rudoarmějců v celé České republice v posledních letech. Hodně do toho investovali,“ sdělil referent dotačních projektů Jan Vlček.
Původně bylo na vysokomýtském hřbitově pouze patnáct pomníků pětadvaceti obětí, ovšem ruské velvyslanectví se rozhodlo, že každému z mrtvých nechá vytvořit vlastní památník.
Na místě tedy přibylo k původním patnácti ještě deset dalších žulových náhrobků. Jeden z nich patří i dvaadvacetileté ženě. Jmenovala se Viktoria Jakovlevna Voronina.
„Dokonce na hřbitově našli hrob ruského vojáka z první světové války a přidali ho do řady památníků z druhé světové války. Původní náhrobky byly z železobetonu a počasí je za všechna ta desetiletí opravdu hodně poničilo. Byly v příšerném, nedůstojném stavu,“ dodal Jan Vlček.
Velvyslanectví nechalo vytvořit nové památníky z kvalitního mramoru, propojilo je chodníčkem a vytvořilo z tohoto kouta hřbitova důstojné místo. Vlček dodal, že do obnovy hrobů v celé republice dá ruské velvyslanectví ročně 400 tisíc dolarů.
„Kolik ale stála obnova ve Vysokém Mýtě, neprozradili. Odhaduju to i s obnovou hrobu rudoarmějce v Kříňově na milion korun. Ale my to nevíme a jsme hlavně rádi, že máme opravený kus hřbitova,“ uvedl Vlček.
Na hřbitově leží oběti přestřelek, míní historik
„Větší část rekonstrukce se uskutečnila v lednu, v březnu pak pokračovala dokončujícími terénními úpravami a sázením květin,“ řekl místostarosta města Roman Baťa.
Na chátrající hroby rudoarmějců upozornili ruské velvyslance sami zástupci Vysokého Mýta na počátku loňského roku. Velvyslanectví slíbilo, že s pomocí města tyto hroby nechá opravit. Město však najaté firmě pomáhalo spíše technicky, třeba při zpřístupňování hřbitova nebo technikou, kterou používají technické služby.
Přestože jsou na náhrobcích jména padlých, bližší informace o osudech padlých nelze nijak získat. Radnice odkazuje na databázi vojenských hrobů České republiky, nicméně tato databáze osudy mrtvých nepřibližuje.
Historik regionálního vysokomýtského muzea Zdeněk Horák říká, že ani muzeum nemá přesnější informace.
„Zřejmě jsou to oběti přestřelek, které se tady udály. Ale kdo kde přesně padl, nevíme. Víme určitě, že se střílelo u Pražské brány a také na Choceňském předměstí. A především u cihelny Na Krétě, kde byl střet rudoarmějců s nacisty asi největší. Možná by to věděly ruské archivy,“ řekl.
Pietního aktu se zúčastní zástupci české armády a první tajemník Velvyslanectví Ruské federace Anatolij Tomnikov. Město zve i všechny obyvatele, kteří chtějí slavnostně uctít 70. výročí osvobození.
Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě při té příležitosti ohlásilo na celé dnešní odpoledne vstup zdarma na výstavu Květen 1945.
