Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je mi záhadou, kdo si krádež obrazu objednal, říká ředitelka galerie

  17:39aktualizováno  17:39
Ředitelka Městského muzea a galerie v Hlinsku Jana Vašková podle svých slov vždy věřila, že obraz Jana Preislera, který zloději ukradli z hlinecké výstavy, se jednou najde. Dočkala se toho, ale až po devatenácti letech.

Obraz Jana Preislera Koupání se ztratil v roce 1996 za nejasných okolností na 37. ročníku Výtvarného Hlinecka, jedinečné výstavě, které kvůli této krádeži hrozil zánik. Dílo totiž Hlinsku zapůjčila Národní galerie, která pak zvažovala, zda má ještě do Hlinska vozit cenná díla. Až nyní po 19 letech se díky pražským kriminalistům do sbírek Národní galerie vrátilo.

„Chci policii poděkovat, že se jí po tolika letech podařilo obraz objevit. Musela to být mravenčí práce,“ řekla ředitelka Městského muzea a galerie v Hlinsku Jana Vašková, která je ve funkci 32 let.

Jak jste se dozvěděla, že se obraz Koupání od Jana Preislera našel? Přečetla jste si to v novinách?
Nikoliv. Už loni jsem něco tušila. Národní galerie si po mně vyžádala nějaké materiály ohledně ukradeného obrazu. To jsem si poprvé řekla, že se o tom obrazu něco ví.

Kdy se k vám ta zásadní informace dostala?
Měla jsem informace od jednoho zdroje už v květnu. Když jsem se dozvěděla, že se obraz našel, okamžitě jsem zkontaktovala Národní galerii, jestli o tom něco vědí. Krátce nato přišla na městský úřad zpráva od kriminální policie.

Víte, za jakých okolností k nálezu obrazu došlo?
Jistý překupník se pokoušel obraz prodat na aukci někomu jinému. Policie ho však zadržela. Zprvu nechtěl obraz vydat z ruky, a tak mu ho zabavili. Prý nevěděl, že byl obraz kradený. On je však pouhý mezičlánek. Obraz ukradli v roce 1996 a už v roce 1997 ho neznámý člověk zakoupil. Celou dobu měl obraz u sebe. Až teď nasadil překupníka, aby ho prodal na aukci.

Znamená to, že policie neví, kdo je skutečným zlodějem obrazu?
Zatím ne. I pro mě je to záhadou. Domnívám se, že to bylo na zakázku, protože obraz byl bezvadně zrestaurován. Strašně ráda bych se dozvěděla, kdo si krádež objednal. Jestli se toho však policie dopátrá, netuším.

Kolik se tehdy ztratilo v hlinecké galerii obrazů?
Ukradl se pouze jeden jediný obraz. Zloděj ho vyřízl skalpelem. Byla to otázka několika vteřin. Nikdy se tady nic podobného nestalo.

Jak se to stalo?
Byla jsem zrovna na dovolené. Bezpečnostní opatření nefungovala tak, jak měla. Jasně došlo k lidskému selhání. Stalo se to na konci pracovní doby. Ve tři hodiny tam obraz ještě byl, ve čtyři se zavíralo. Protože tehdejší brigádnice před zavírací dobou prostory pořádně nezkontrolovala, zjistilo se to až ráno.

Takže ani nevíte, jak se pachateli podařilo obraz přenést přes pokladnu.
To se jenom domníváme. Našly se například šlápoty na záchodovém prkénku. Obraz mohl zloděj srolovat a hodit okénkem komplici.

Věděl tehdy zloděj, po čem jde? Byl to nejvzácnější obraz z celé výstavy?
To nemohu říct. Byl tam důležitější obraz. Proto si myslím, že krádež byla na zakázku. Někdo chtěl speciálně Preislerovo Koupání. Do té doby se podobné věci nekradly, protože nebylo kam. Nebyli sběratelé. Ti začali pořádně fungovat až po roce 1989. Policie tenkrát pracovala rychle, velmi rychle se to dozvěděl Interpol. I díky velké medializaci se nepodařilo obraz vyvézt za hranice.

Co by vás v celém případu nejvíc zajímalo?
Pro mě není až tak důležité, kdo obraz ukradl, jako spíše pro koho. Na jednu stranu jsem se obávala, aby to nebyl někdo, kdo k nám běžně chodí na výstavy. V rozmezí let 1960 až 1995 se Výtvarné Hlinecko konalo v Komorním divadle. Výstava s obrazy Jiřího Preislera byla první, která se přesunula do dnešní galerie. Z Národní galerie se po krádeži ozývaly hlasy, že už nebude kvůli nízkému zabezpečení nových prostor Výtvarné Hlinecko podporovat. Tím by prakticky předurčily jeho konec. Tehdejší starosta Štorek vyvinul obrovskou snahu, aby pokračovalo dál. Město se zavázalo, že posílí bezpečnostní opatření.

Jaká to tedy jsou opatření?
Pořídili jsme kamerový systém. Jsme připojeni na pult centrální ochrany. Policie je tady do tří minut. Dnes už máme dokonce takové zařízení, které není slyšet a policie přijede. Dohlížíme také na návštěvníky ve větším počtu lidí. Jeden z nás sleduje kamerový systém. Pokud se nám někdo z návštěvníků nezdá, zaměříme se na něj. Až později zjistíme, že nebezpeční nejsou. Ve většině případů jde jen o roztržité jedince.

Obraz byl pojištěný. Dostane Hlinsko peníze zpět?
Ano, tehdy jsme však nic od pojišťovny nedostali, 600 tisíc korun muselo zaplatit město. Dnes je hodnota toho samého obrazu sedm až osm milionů korun. Peníze by se měly vrátit Hlinsku zpět s tím, že by měly být ponížené o částku, která by byla nutná na restaurování obrazu. Restaurátor z Národní galerie ale řekl, že dílo je bezvadně restaurováno, tudíž by ta částka měla být celá.

Na Výtvarném Hlinecku jste představili více než padesátku autorů výtvarných děl. Je pořád z čeho brát? Nebudete muset výstavu opakovat?
Asi k tomu bude muset dojít. Opakoval se zatím pouze Blažíček. Už brzy však autory vyčerpáme. S kurátorkou Národní galerie přemýšlíme, koho bychom mohli zařadit příští rok. Monotematicky zaměřené výstavy na jednoho autora mají ale velký úspěch. Letos až do 6. září vystavujeme soubor obrazů významného českého krajináře, profesora pražské Akademie výtvarných umění, Julia Mařáka.

Krádež cenného obrazu

Před 19 lety ukradl v Hlinsku neznámý pachatel na výstavě Výtvarné Hlinecko obraz Koupání od malíře Jana Preislera. Tehdy mělo dílo hodnotu kolem milionu korun, současná cena je podle odhadů osminásobná. Na konci července kriminalisté oznámili, že dílo našli. Tradiční Výtvarné Hlinecko se letos koná po šestapadesáté. Renomé si výstava, úzce podporovaná Národní galerií, získala díky zdejší výtvarné tradici krajinářství a působení řady významných malířů, mezi něž patří Antonín Slavíček, František Kaván či Gustav Macoun. Letos jsou na programu díla Julia Mařáka

Je spolupráce Národní galerie s Výtvarným Hlineckem něčím výjimečná?
Když jsme měli 50. Výtvarné Hlinecko, cestu do Hlinska si našel i tehdejší generální ředitel Milan Knížák. Upozorňoval, že v České republice neexistuje takto dlouhá spolupráce mezi Národní galerií a malinkou galerií na malém městě. Jde o unikátní věc.

O koho byl za posledních 56 let mezi lidmi největší zájem?
Nejúspěšnější byl Schikaneder, krajinář Chittussi s malíři Železných hor. Nevěřila jsem, že na Schikanedera dosáhneme. Pokud vybraný autor na Hlinecku tvořil, podepíše se to na vysoké návštěvnosti. Pořád existují lidé, kteří si některé autory pamatují. Sjíždějí se k nám návštěvníci z celé republiky. I Pražáci, kteří k nám jezdí kvůli tomu, že obrazy vystavené v Hlinsku má jinak Národní galerie v depozitáři nebo pocházejí ze soukromých sbírek. Spousta obrazů, které u nás máme, se vrací do bytů, kde je už mnohdy nikdo neuvidí.

Výstava musí být kvůli pojistným částkám finančně náročná.
Máme problém, kolik děl půjčovat. Pojistné částky neustále stoupají. Kromě Pardubického kraje a několika sponzorů nám přispívá i jeden člověk z Ameriky. Jeho rodina pochází z Hlinska.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímky, které dala policie k dispozici při pátrání po útočnících.
Policie hledá dva útočníky, kteří ve Svitavách surově napadli muže

Policisté žádají o pomoc při identifikaci útočníků, kteří ve Svitavách velmi nevybíravě napadli mladého muže. Veřejnosti proto předkládá fotky, na kterých jsou...  celý článek

Obnovené nápisy na radnici v Brandýse nad Orlicí. Vpředu starosta Petr Řehák.
Restaurátorky vybraly barvy pro nápisy jen podle černobílých fotek

Mezi zmizelé krásy města v Brandýse nad Orlicí patřila zaniklá výzdoba interiéru radnice. Předsálí a obřadní síň totiž prošly na přelomu sedmdesátých a...  celý článek

Gripeny a další vojenské letouny dorazily do Pardubic.Svoji záložní základnu...
Stíhačky a bitevníky se přestěhovaly z Čáslavi do Pardubic. Na dva měsíce

Do Pardubic přiletělo během čtvrtečního dopoledne 23 stíhacích letounů JAS 39 Gripen a bitevníků L159 a L39. Letiště se tak stane hlavní základnou stíhacího a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.