Velmi strohé vybavení kanceláře generálního manažera HC Dynamo Pardubice signalizuje, že její nový obyvatel se zatím příliš nezabydlel. „Není na to vůbec čas, dal jsem si sem jen kalendář,“ říká Dušan Salfický, který od 16. ledna, kdy město převzalo klub od Romana Šmidberského, zažívá velmi hektické období.
Měl jen pár dní na to, aby doplnil kádr, přivedl nové trenéry a začal celý klub připravovat na nejtěžší zkoušku za poslední dvě dekády.
„Jdeme do baráže. Je to takřka jisté. Bohužel už zbývá málo zápasů na to, aby se něco zásadního změnilo. Počítali jsme s tím od začátku, že to takto dopadne, a teď je to tady. Mužstvo sice nějaké body udělalo, ale ta propast je příliš veliká. Pro nás to nyní znamená, že můžeme více pracovat na fyzické přípravě hráčů, ale zápasy určitě vypouštět nebudeme. Potřebujeme, aby se kluci zase naučili vyhrávat,“ uvedl Dušan Salfický, který si na začátku kariéry s Pardubicemi také ošidnou baráž zahrál.
Jaké na ni máte vzpomínky?
Hrozné. Je to strašně těžká soutěž, a to hlavně psychicky. Pamatuji si ty zápasy s Přerovem dodnes. I proto zvažujeme, že hráčům naordinujeme nějaká sezení s psychologem či mentálním koučem. Na druhou stranu náš tým má určitě na to, soutěž zachránit, a děláme vše, aby se to povedlo. Vím, že hokej je v Pardubicích sport číslo jedna. Všude, kam přijdu, tak se mnou lidé chtějí mluvit o hokeji. Naši fanoušci nám určitě v těžké chvíli pomohou.
Chystáte pro ně nějaké výhody na zápasy play-out a baráže?
Ano, už se o tom začínáme bavit a určitě něco připravíme. Chceme lidem vrátit to, že se nám úplně nedařilo, zaslouží si nějaký benefit za to, že nás stále podporují i v těžkých chvílích.
To znamená, že například bude levnější vstupné?
Třeba, ale zatím to úplně rozhodnuté nemáme. Loni dostávali permanentkáři lístky navíc, letos zkusíme asi něco jiného. Rozhodně uděláme takové kroky, které lidé ocení, a dostanou další důvod, aby nás přišli v boji o udržení zachránit. Na druhou stranu nepochybuji o tom, že by fanoušci přišli i bez toho.
Příznivci si slibovali po změně vedení větší otevřenost ze strany generálního manažera. Proto ocenili nedávný diskusní kotel. Chystáte další podobné akce?
Diskusní kotel měl velký ohlas a jsem za to rád. Budeme v nich určitě pokračovat. Zvažujeme, že obnovíme i debaty či odpovídání na dotazy na našem webu. Nemám problém sednout k počítači a s lidmi komunikovat. Vlastně bych byl rád, kdyby si fanoušci řekli, jaký druh vzájemné komunikace je pro ně nejlepší. Chceme být vůči nim maximálně otevření, aby věděli, co se v klubu aktuálně děje.
Jak se vám vůbec spí? Ve funkci jste pár týdnů a už vás čeká obhajoba extraligy, ze které Pardubice nikdy nevypadly.
Rozhodně klidný nejsem. To říct nemohu. Na druhou stranu si vždy vzpomenu na heslo Ivany Hlinky, který říkal: Hlavně se z toho nepos...! Vidím to stejně. Věřím tomu, že když se tvrdě pracuje, tak se výsledky dostaví. Vůbec není čas na paniku ani hysterii. Věděli jsme, do čeho jdeme, a teď musíme ukázat, že to umíme zvládnout. To, co jsme chtěli udělat, jsme udělali. Teď je to hlavně o práci trenérů a hráčů, kteří mají určitě kvality, aby ligu udrželi.
Jak jde vůbec tak náročná funkce spojit s politikou? Jste radním na velké radnici, zastupitel na malé i na krajském úřadě...
Jasné je, že v době dojednávání přestupů jsem neměl čas na nic jiného než jen na hokej. Ale to hektické období už pominulo. Musím zvládat vše, i politické funkce. Zatím bych řekl, že moji novou práci nejvíce odnesla rodina. Politiku ale rozhodně nezanedbávám, své úkoly plním.
Baví vás ještě vůbec politika? Vím, že třeba dnešní trenér Dynama Otakar Janecký ji opouštěl hodně brzy a dost zklamaný...
Zatím mohu říct, že mne baví. Hodně jsem se v ní naučil, poznal jsem nové lidi. Je to úplně jiné než hokej, jsem rád, že jsem ten svět poznal. Byť je někdy jednání zastupitelstva na pardubické radnici zbytečně dlouhé, tak zatím jsem v politice spokojený.
Když se vrátíme k hokeji, jak jste nakonec spokojen s konečnou podobou kádru? Emoce vyvolal odchod Tylera Redenbacha.
To byla výměna, kterou bych za normálních okolností určitě nedělal. Ovšem Tyler přišel v poslední den přestupového okna s tím, že chce pryč. Vlastně ani nevím proč. Já měl dvě možnosti: buď ho tady držet násilím a doufat v jeho profesionální přístup, nebo ho vyměnit. Když se naskytla šance získat za něj z Třince Rastislava Špirka, tak jsem mu vyhověl. Samozřejmě je ale pravda, že pouštět prvního a velmi produktivního centra je riziko. Na druhou stranu věřím, že Rasťa se zvedne a pomůže nám ke splnění našich cílů.
Na papíře ale vypadá kádr Pardubic lépe než ten, který mají přední týmy druhé nejvyšší soutěže, se kterými bude hrát Dynamo baráž. Souhlasíte?
Jednoznačně. Nepodceňuji žádné soupeře, vím, že třeba České Budějovice, Kladno nebo Jihlava mají několik velmi kvalitních hráčů, ostatně proto tvoří špičku první ligy, ale pokud chceme i nadále hrát v Pardubicích extraligu, tak musíme takové týmy porážet. Tečka.
V jakém stavu jste vůbec Dynamo našel poté, co jste převzal pozici manažera od Pavla Rohlíka?
Nemohu říct, že v nějakém špatném. Věděli jsme díky auditu, co nás čeká, a tak nás žádní kostlivci nepřekvapují. Byla tady ale taková ponurá, smutná atmosféra. A to i v kabině. To jsme se pokusili změnit. Co se hokeje týče, tak jsme usoudili, že hráči potřebují vylepšit kondici, a tak jsme přitvrdili v trénincích. Snažíme se ten klub dostat zpátky, kam dříve patřil, a doufám, že se to podaří.
Má vliv aktuální umístění v tabulce i na jednání s případnými sponzory?
Tak shánění peněz je rok od roku těžší. To je pravda. Ale také musím říct, že jak máme věrné fanoušky, tak máme věrné partnery. Díky nim je ekonomika klubu víceméně stabilní. Zatím od nich tu podporu máme. Jasné ale je, že vše záleží na tom, jak se povede konec sezony.
Zarazila mne informace, jak málo hráčů má Dynamo podepsáno na příští sezonu. Jak těžké bude od nich získat prodloužení smluv?
Pravda je, že momentálně máme na příští rok podepsáno jen pět hráčů. Právě nyní v reprezentační pauze zahájíme kolečko debat s hráči a agenty, během kterého bych chtěl smlouvy prodloužit. Věřím, že do konce února to bude hotové. Budu hodně dbát na to, aby každý podepsaný hokejista chtěl za Pardubice vypustit duši. Nejprve se jich proto vždy ptám, zda by u nás zůstali, i kdyby to špatně dopadlo. Musím na nich vidět touhu případně ligu dostat do Pardubic zpět.
V pozici generálního manažera jste nováček. Máte nějaký vzor, ze kterého si berete inspiraci?
Tady musím říct jméno Zbyňka Kusého. Zažil jsem pod ním hodně let v Pardubicích i celou svou kariéru v nároďáku. Inspiroval mne tím, jak se choval k hráčům a k týmu jako takovému. Měl u všech ohromný respekt a zároveň byl velmi kamarádský. Byl tady dvacet let generálním manažerem, určitě také udělal nějaké chyby, ale když se podívám, odkud začínal a kam to dotáhl, tak musím jen smeknout klobouk. Ukázal abnormální kus práce, která tady za ním zůstane napořád.
