Dopravní policista Pavel Martinek je nejlepším regulovčíkem v Pardubickém kraji.

Dopravní policista Pavel Martinek je nejlepším regulovčíkem v Pardubickém kraji. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Vyděšený řidič je největším nebezpečím, říká regulovčík roku

  • 2
Výborný regulovčík, neboli dopravní policista řídící provoz v křižovatce, musí být jako špičkový fotbalový rozhodčí. Má jasná rázná gesta a umí si na křižovatce udělat pořádek. Pardubický dopravní policista Pavel Martinek to dokáže. Už třikrát vyhrál celostátní soutěž Regulovčík roku

Proč jste se rozhodl věnovat právě regulování dopravy?
Po nástupu k policii jsem sledoval služebně starší kolegy, kteří řídili provoz v křižovatce. Některým to opravdu šlo a v jejich podání to nevypadalo ani tak těžce. Zaujalo mě to, a tak jsem začal vyzvídat, jak to dělají a na co si dávají pozor. Pak už stačilo jen jít a zkusit to na vlastní kůži. Pocit jsem z toho neměl vůbec špatný, i když po pár minutách jsem byl řádně zpocený.

Dokázal byste si představit, že by regulovčíci nahradili semafory nebo kruhové objezdy?
Ne, to určitě ne. Kdyby regulovčíci řídili dopravu na křižovatkách místo semaforů nebo jiných technických zařízení, byl by to skok zpátky do pravěku. Počítač, který řídí světelnou křižovatku, vydrží pracovat 24 hodin denně, a pokud se něco nepokazí, neudělá chybu. To sebelépe vycvičený regulovčík nedokáže.

Dá se řízení křižovatky nějak natrénovat?
Při této práci je důležitá zpětná vazba od kolegů, kteří sledují, jak si v křižovatce počínáte. Jejich připomínky pak neberu jako kritiku, ale jako dobrou radu. Nastane-li sporná situace, snažíme se ji společně posoudit a vyhodnotit. O tréninku regulování se nedá v pravém slova smyslu hovořit.

Někteří řidiči za volantem občas zmatkují. Jak řidiči reagují, když vás na křižovatce vidí?
To je vždy individuální. Policista v křižovatce není častým jevem, ale přesto je na počínání některých řidičů vidět pohoda a jejich jízda je čitelná. Jiným je třeba drobným gestem dodat odvahu. Pak jsou tu ale i tací, pro které je jízda křižovatkou, ve které stojí policista, životní zkouškou "odvahy".

Každý někdy chybuje. Na co si musíte dávat největší pozor vy?
Když je člověk v křižovatce, musí největší pozornost věnovat právě té poslední zmíněné skupině řidičů, kteří přijedou do křižovatky a jsou tak vyděšeni, že nesvítí semafory a je tam policista, že se chovají, jako by řídili první minutu. Ti jsou opravdu nebezpeční.

Jak moc je pro vás tento druh práce fyzicky a psychicky náročný? Kolik hodin například zvládnete stát na křižovatce?
Po fyzické stránce nejvíce trpí záda a ramena. Proto si občas při řízení připažím jednu nebo obě ruce - to je pak takzvané řízení postojem. Navíc se nás nikdo neptá, jestli je zrovna průtrž mračen, mrzne až praští nebo je třicet stupňů ve stínu. Člověk na sobě má opravdu velkou zodpovědnost za ostatní, aby nedošlo k nehodě, udržujete si nepřetržitý přehled o situaci v celé křižovatce, komunikujete s řidiči, cyklisty i chodci, vyhodnocujete hustotu provozu, rychlost a směr jízdy a spoustu dalších věcí. Někteří řidiči na nás navíc ukazují nebo pokřikují vulgarismy. Člověk to musí přejít a nepřenést to na ostatní. Po 15-20 minutách řízení provozu je člověk rád, když ho kolega vystřídá.

Nevadí vám výfukové zplodiny z automobilů?
Vadí, ale každá práce není vždy voňavá. Naštěstí jsou automobily vybaveny stále lepšími motory a katalyzátory, a tak se to na nějakou dobu vydržet dá.

Součástí vaší výbavy je i píšťalka. Jak často ji používáte a co dalšího je ještě součástí vaší uniformy?
Píšťalku používám, když měním režim jízdy křižovatkou a také pro upozornění řidiče, který si zrovna nepočíná správně. V pravé ruce se drží směrovka, obecně se ale používá právě výraz regulka. Jinak jako každý policista nesu na opasku služební zbraň, pouta, teleskopický obušek a slzotvorný prostředek.

Jak jste na tom při soutěži s psychikou? Ve které oblasti soutěže se cítíte jistější, v teoretické nebo praktické?
V teoretické části jde kolikrát o jedno slovíčko nebo o to, že člověk nedočte otázku až do konce, a rázem je chyba na světě. Praktická část je vždy výzvou vypořádat se se vzniklou dopravní situací. A to mě baví.

Máte v soutěži i ženskou konkurenci? Liší se nějak policistky při regulování dopravy?
Letošního ročníku se zúčastnily dvě kolegyně, jedna z dopravního inspektorátu v Chrudimi a druhá ze Svitav. Jejich řízení provozu bylo jasné a srozumitelné. Dovedly si takzvaně udělat v křižovatce pořádek.

Existují i mezinárodní soutěže v regulování dopravy? Účastnil jste se už nějaké?
Abych se přiznal, tak nevím. Takové ambice nemám, a tak jsem po tom nikdy nepátral.