Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf zelených: V nemocnicích by měl lidem pomáhat ombudsman

  8:08aktualizováno  8:08
Jakub Kutílek, lídr koalice Pro otevřený kraj, krajský šéf Strany zelených, do loňského léta pracoval na pardubickém magistrátu jako dopravní specialista. Pak ale odešel, protože se mu nelíbilo, jakým způsobem nové vedení město řídí.

Jakub Kutílek je lídrem koalice Pro otevřený kraj – Piráti, Zelení, Změna. Slibuje větší otevřenost | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Po komunálních volbách jsem byl zaskočen s tím, že jsme se z médií začali dozvídat priority, jaké má město v dopravě. Vnímám odbor architekta jako koncepční pracoviště, byl bych očekával, že nové vedení přijde a bude s námi o tom nějak diskutovat,“ říká k tomu krajský šéf zelených Jakub Kutílek, který nyní na úřadu městské části Brno střed pracuje jako dopravní specialista.

Koalici Pirátů, zelených a hnutí Změna vede třicetiletý politik do voleb s jasným cílem - překročit pětiprocentní hranici nutnou pro získání křesel v zastupitelstvu.

Proč by vás lidé měli volit? Co by se změnilo, kdybyste získali tři čtyři místa?
Je pravda, že nemáme ambici volby vyhrát, ale dostat se do zastupitelstva. Když dostávám otázku, co bych první udělal jako hejtman, tak po zkušenosti na pardubické radnici vím, že první věc je seznámit se s tím, jak to tam chodí, a nesypat priority z rukávu.

Ale když kandidujete, tak víte o věcech, které se vám nelíbí, nebo ne?
Ano, ale není to tak, že bych na kraji viděl palčivý problém, který je třeba razantně řešit, ale v mnoha oblastech je co zlepšovat.

Jste odborník na dopravu, co byste chtěl změnit?
Bavíme se o tom, že by se měla stavět další dopravní infrastruktura. Silnice první i druhé třídy, nebo železniční tratě jsou zaneseny v zásadách územního rozvoje kraje (pozn. redakce: územní plán kraje), ale plány jsou zbytečně velkorysé a nejsou v nich absolutně žádné priority. Zatímco tranzitní nákladní doprava po silnici projíždí skrz Vysoké Mýto a Litomyšl, z plánované trasy D35, která by měla obchvátit Litomyšl a Vysoké Mýto, se v Pardubickém kraji postavil jediný úsek - naprosto zbytečné třetí patro opatovické křižovatky. To je velká výzva pro kraj, aby byl aktivnější v plánování a nastavování priorit.

Krajští politici opakovaně slibují cyklostezku, která by propojila Chrudim, Pardubice a Hradec, ale kvůli potížím s výkupy pozemků zůstalo jen u slov. Víte, co s tím?
V zásadách územního rozvoje Pardubického kraje jsou významné dopravní koridory, ale nejsou v nich cyklostezky. Jestli by si nějaká stezka zasloužila, aby tam byla zakotvena jako veřejně prospěšná stavba, tak je to právě Labská stezka. Nemůžeme trasovat dálnice nebo železnice podle toho, kde se nám podaří a nepodaří získat pozemky, a stejně velký důraz bychom měli klást i na páteřní trasy pro pěší a cyklisty.

K čemu to pomůže? Pochybuji, že je v praxi možné vyvlastnit půdu kvůli cyklostezce.
To si myslíte vy, ale územní plánovači říkají pravý opak. Když může být veřejně prospěšnou stavbou dálnice, tak jí může být i cyklostezka. V Pardubickém kraji bychom se určitě zasadili o to, aby několik hlavních cyklotras včetně Labské stezky byly zakotveny v zásadách územního rozvoje.

Takže byste byl pro, aby kraj vybudoval cyklostezku i za cenu vyvlastnění?
Ano, kraj ve spolupráci s obcemi.

V programu máte „jasné ne spalovně nebezpečného odpadů v Rybitví“. Co ale jako krajský politik můžete dělat? Chtěl byste spalovnu, kterou chce soukromá firma modernizovat a spustit, koupit z krajských peněz?
Ne. Nepochybně je veřejným zájmem, aby spalovna nebyla. Kdybychom si ale přiznali, že jediným způsobem, jak hájit veřejný zájem, je ten, že se z toho vykoupíme, aby tady někdo nezamořoval ovzduší spalovnou a dopravou, tak by to bylo smutné.

A přece se to v Pardubicích chystá...
To je otázka pardubické samosprávy. Samospráva, méně krajská, ale spíše komunální v Rybitví, má nástroje, jak ovlivňovat toto řízení.

Říkáte tedy jasné ne, ale jako krajský politik byste to moc neovlivnil, nebo se pletu?
Kraj schvaluje plán odpadového hospodářství, a může nastavit ambicioznější plány v otázce třídění a recyklace odpadů. Když je méně odpadů ke spalování, soukromý investor má menší motivaci si pořizovat kapacitní spalovnu odpadů.

Zaujalo mne, že navrhujete novou funkci ombudsmana pro krajské nemocnice. Proč?
Máme v programu ombudsmana pro pacienty, ale zároveň bychom chtěli podobnou pozici vytvořit i pro zaměstnance.

Dva ombudsmany?
Chtěl jsem se vyhnout tomu, abychom obě tyto pozice nazývali ombudsmanem, podstatné je, jak by to mělo fungovat. Vnímám to tak, že ombudsman bude mít autoritu a schopnosti neformálně řešit nějakou nespokojenost a hledat způsob, jak to narovnat.

Pokud má pacient důvod k nespokojenosti, byl by to institut, kde se to neřeší jako stížnost, se kterou je nutné se nějak vypořádat, ale prostor, kde je možné o tom diskutovat. V případě zaměstnanců sice jejich potíže mohou řešit odbory, ale ty nemají jednoduchou pozici. Přál bych si, aby odbory byly silnější a mohly jednat s menšími obavami nebo bez obav, ale zatím taková situace není.

Chcete sedět v zastupitelstvu kraje, ale byl jste se vůbec někdy podívat na to, jak ta jednání vypadají?
Byl jsem se tam podívat jednou a byla to tristní zkušenost. Chodil jsem na pardubické zastupitelstvo a třebaže pardubická radnice nezveřejňuje podklady, což je podle mne chyba, člověk se z rozprav a od předkladatelů alespoň dozví, o čem se jedná.

Zatímco na krajském jednání nikdo nediskutuje, že?
Je tam dvojnásobně bodů než na městském zasedání, ale nejenže nejsou podklady a nikdo nediskutuje, ale chybí slovo předkladatele. Pan hejtman zavelí, že se hlasuje o tom, co zastupitelé dostali, veřejnost nedostala nic, neví nic, v rozpravě zpravidla nikdo nevystoupí, takže hejtman ji okamžitě ukončí a hlasuje se, opět se neřekne o čem, a za hodinu a půl se jde domů.

Proto jste mne ve svém programu pobavili, že tohle chcete vysílat on-line...
Jenže my chceme zveřejňovat i podklady. Vím, že zveřejnit nelze všechny údaje, které dostanou zastupitelé. Muselo by to jít přes naprogramovaný informační systém, který by rozpoznal, co se má anonymizovat, aby to úředníkům nepřidalo práci. Byl bych rád, kdybychom na kraji takový systém vytvořili a nabídli jej i obcím a hledali s nimi řešení společně.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.