Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letec z Moravské Třebové sloužil nacistům. Od Hitlera dostal řád

  10:24aktualizováno  10:24
Bývalé Sudety jsou rodištěm úspěšných lidí, kteří však ve válce stáli na opačné straně. Patří mezi ně i nacistický letec Friedrich Lang z Moravské Třebové, který se v tomto městě narodil před sto lety.

Friedrich Lang (uprostřed) čeká na metál od Adolfa Hitlera. | foto: Archiv Pavla Petra

Lang jako pilot střemhlavého bombardéru Junkers Ju 87-Stuka absolvoval ve druhé světové válce více než tisícovku bojových letů. Jeho bomby zabily stovky lidí.

Zároveň je po jiném v Německu populárním letci Hansi-Ulrichu Rudelovi považován za druhého nejlepšího pilota, který kdy svíral řídicí páku obávané Štuky.
O Friedrichovi Langovi ví možná nejvíce badatel Pavel Petr, který je také autorem právě putující výstavy Počátky letectví v Pardubickém kraji. Panel věnovaný Langovi je její součástí.

Rodina Langů pochází ze Starého Města u Moravské Třebové, kde její příslušníci žili po několik generací jako statkáři.

„Friedrich Lang byl jedním ze šesti dětí studijního rady Franze Langa a jeho manželky Pauly. Mládí prožil v Linci a v rumunských, dnes ukrajinských Černovicích, kde jeho otec působil jako učitel a správce internátu německého gymnázia. Roku 1931 letěl poprvé v letadle, i když pouze jako účastník vyhlídkového letu. O rok později úspěšně odmaturoval na gymnáziu v Černovicích a na tamní univerzitě absolvoval čtyři semestry fyziky a matematiky. Na splnění jeho velkého snu, studia konstrukce letadel na některé z německých univerzit, však nepostačovaly rodinné finance,“ uvádí Pavel Petr.

Bombardoval Polsko i Krétu

V dubnu roku 1935 Friedrich Lang získal německé občanství a v říjnu téhož roku byl odveden do wehrmachtu.

„Přes základní výcvik u pěšího pluku a službu u pozemního personálu Luftwaffe se postupně propracoval k pilotnímu výcviku. Původně se měl stát průzkumným letcem, ale v červnu 1938 byl přeložen do Vratislavi, která byla v té době součástí Německa. Tam se dostal k tehdejší horké novince - střemhlavým bombardérům. A jako pilot letounu junkers Ju 87-Stuka absolvoval celé polské tažení,“ vypráví moravskotřebovský badatel.

V prvních hodinách německého útoku na Francii a státy Beneluxu bombardoval 10. května 1940 kasárna proslulé belgické pevnosti Eben-Emael.

„Její posádka se následně vzdala německým výsadkářům, kteří přistáli na jejím nechráněném povrchu. Od konce května 1941 se Lang účastnil bitvy o Krétu, poté byl nasazen na východní frontě a v březnu 1944 absolvoval v obranných bojích u Vitebska a Smolenska svůj tisící bojový let,“ uvádí.

Letec startoval i z Prostějova

Od poloviny roku 1943 začaly být bitevní eskadry nacistické Luftwaffe kvůli rostoucím ztrátám přezbrojovány ze Štuk na bitevní verze Focke - Wulfů. „Přeškolování probíhalo u jednotek dislokovaných na území protektorátu. Friedrich Lang tak absolvoval své první lety na těchto strojích na jaře roku 1944 na letišti v Prostějově,“ říká badatel.

Rostoucímu počtu bojových letů i při nich dosahovaným úspěchům zajisté odpovídala i postupně udělovaná vyznamenání, stejně jako pozornost, kterou Langovi věnovala oficiální propaganda třetí říše. Získal řadu vyznamenání, jedno mu například připnul sám Adolf Hitler ve Vlčím doupěti. Lang v té době velel výcvikové eskadře na letišti ve Vyškově.

Když rudoarmějci na břehu řeky Odry sestřelili 9. února 1945 „prvního“ letce Hanse-Ulricha Rudela, stal se Friedrich Lang velitelem bitevní eskadry SG 2 Immelmann. Tuto funkci však vykonával pouhé čtyři dny. Při přistání z prvního bojového letu proti sovětským tankům mezi Goldbergem a Bunzlau ve Slezsku se jeho letoun Focke-Wulf 190 převrátil na záda. Zbývajících několik týdnů války strávil Friedrich Lang v lazaretu a poté v americkém zajetí. Propuštěn byl v srpnu 1945.

„Snažil se najít uplatnění ve školství a složil zkoušky na pomocného učitele. Langovu nástupu na základní školu však zabránil zásah americké okupační správy,“ popisuje Pavel Petr.

Po válce skončil Lang u stavebnictví

V listopadu roku 1946 se Friedrich Lang usadil v holštýnském Neumünsteru, kde se také oženil. „Své nové povolání našel ve stavebnictví, které bylo ve válkou poničeném Německu velmi perspektivním oborem. Ze zednického tovaryše se vypracoval na inženýra pozemního stavitelství a celou první polovinu padesátých let v tomto oboru pracoval v Brémách, kde se po odsunu usadil také jeho otec,“ vypráví badatel.

Na počátku ledna roku 1956 Friedrich Lang vstoupil do čerstvě obnovených německých ozbrojených sil. Důkladnější lékařské prohlídky u něj však odhalily cévní chorobu, kvůli které se nemohl vrátit k létání. Jeho první působištěm se tak stal štáb Bundesluftwaffe v Bonnu. Od roku 1967 až do své penze v roce 1971 velel 22. vojenskému okruhu v Hannoveru. V tomto městě 29. prosince 2003 i zemřel.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.