Generální ředitel Rieter CZ Jan Lustyk je v podniku už více než čtvrtstoletí a v nejvyšší funkci devět let. „Po krizi ke konci minulého desetiletí jsme se dostali zpátky do zisku a v posledních šesti letech máme velmi dobré výsledky,“ říká Jan Lustyk.
Proč se stalo padesátileté výročí důvodem k oslavám, v čem byl největší přínos nových strojů?
Byla to úplně nová unikátní technologie v předení, produktivnější než ta dosavadní. Vývoj začal dříve, podílel se na něm ústecký Výzkumný ústav bavlnářský (VÚB) ve spolupráci s Výzkumným ústavem textilního strojírenství Liberec (VÚTS) za spolupráce s národním podnikem Kovostav, dnešní Rieter CZ. Od zahájení výroby v Kovostavu nyní uplynulo 50 let. Stroj byl poprvé vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 1967, kde získal zlatou medaili a ve VÚB poprvé vznikla přádelna sestavená pouze z těchto strojů, tam ji mohli zákazníci vidět.
Jak blízko má toto výročí k seriálu Jaroslava Dietla Inženýrská odysea, který se v sedmdesátých letech zabýval podobným tématem?
Kus inspirace textilním strojírenstvím v Ústí nad Orlicí tam byl, jeho nosnou nití byl stroj tkalcovský, pro proces tkaní. Ten se taky vyráběl, ale nebyla to taková bomba, jakým byl bezvřetenový dopřádací stroj BD 200, který znamenal revoluci v předení. Následně pak začaly jeho různé modifikace a vylepšování.
Stroje s touto technologií se ještě vyrábějí, anebo se zcela přešlo na modernější?
Rotorová technologie je jedním ze čtyř principů předení. Nejstarším bylo prstencové předení, na jeho bázi vzniklo kompaktní předení. Rotorové předení s původem v Ústí nad Orlicí pokračuje dál. Stroje jsou dnes mnohem produktivnější, mohou být plně automatizované, kdy obsluhu stroje zajišťuje automat. V Ústí nad Orlicí se pokračovalo v kontinuitě s poloautomatickým systémem rotorového předení. V roce 2008 jsme převedli výrobu a montáže těchto strojů do Číny, kde jsou jejich hlavní trhy. V Ústí nad Orlicí zůstal vývoj. V roce 2003 se začalo s vývojem stroje pro tryskové předení, který se vyráběl pouze v Japonsku. V Ústí je základní výzkumný tým doplněný o několik vývojářů ze sesterské společnosti v Německu. Tento nejmodernější a nejproduktivnější stroj čtvrtého principu je teď vyvíjen a vyráběn právě v Ústí nad Orlicí.
Soustředíte se jen na výrobu textilních strojů?
Ano, jen na stroje pro přádelny. Švýcarský koncern Rieter, jako jediný výrobce na světě, dokáže obsáhnout celý proces výroby příze, to znamená od rozbalení balíků s bavlnou a jejího vyčištění až po výrobu příze. Rieter CZ vyrábí část těchto produktů.
Jak se vydařily víkendové oslavy?
První částí byla páteční slavnost za účasti šesti desítek lidí, včetně zástupců firem a institucí, kteří se nějakým způsobem podíleli na vzniku rotorového předení. Sobotním dnem otevřených dveří jsme chtěli po třech letech ukázat, co nového v areálu máme, přišlo 1 850 návštěvníků.
Co je nejvíc zaujalo?
Ty, kteří tu nebyli delší dobu, zaujal hlavně pořádek, organizovanost, čistota - lidé si se strojírenskou výrobou spojují nějaký ten olej či špony na zemi. Hodně měli zájem o fungování textilních strojů v předváděcím sále. Z doplňkových programů pak s chutí využívali například možnost usednout do makety závodního auta Formule 1 a zajet si závod podle obrazovky, hlavně děti lákala výstava stavebnice Merkur.
Doufáte, že mezi návštěvníky byli i vaši budoucí zaměstnanci?
Ano, připravujeme další nové projekty a budeme potřebovat až 200 nových pracovníků. Někteří jezdí za prací jinam a já říkám, proč by neměli pracovat doma a mít víc času na rodinu a koníčky. Takže jsme jim chtěli ukázat, kde by případně mohli pracovat.
Jak je dnes těžké získávat nové pracovníky?
Samozřejmě to trvá déle a je to náročnější než před několika lety. Nedaleko jsou Škodovka v Kvasinách, AVX a Schott v Lanškrouně, německá firma INA buduje nový závod ve Svitavách, na Litomyšlsku je Saint-Gobain, ale je tu i řada menších nástrojáren a dalších firem s potřebou obráběčů kovů, eletromechaniků, pracovníků do technické přípravy výroby, kontroly kvality a tak dále. Takže je to těžší a je třeba nabízet zajímavou práci a s tím spojené mzdové ohodnocení.
Rieter CZ
|
Se kterými školami blíže spolupracujete?
Hlavně s technickou libereckou a brněnskou univerzitou spolupracujeme při bakalářských či diplomových pracích. Ale začínáme již od základních škol tím, že propagujeme technické vzdělávání. Dvakrát jsme uspořádali pro rodiče a jejich děti den otevřených dveří speciálně zaměřený na školy, aby si vybírali technické vzdělávání. Zároveň spolupracujeme prakticky s každým technickým učilištěm a středními školami na ústeckém okrese. Mají u nás praxe, mohou získat stipendia.
V jaké je Rieter CZ kondici?
Loni jsme zaznamenali obrat 1,4 miliardy korun, provozní zisk byl šestiprocentní. Na strojírenství jsou to slušná čísla. Letos třeba prodáme kolem dvaceti nejmodernějších tryskových strojů a kolem tisíce posukovacích strojů. Řada výrobků jde do jednotlivých strojů firmy Rieter.
Kam míří vaše výrobky?
Do více než stovky zemí, ale stěžejními jsou Čína, Indie, Bangladéš, Vietnam, Indonésie, Turecko, Brazílie či Mexiko.
Jaké větší investice chystáte?
Soustředíme se na vývoj, finální montáže a výrobu klíčových dílců, které ovlivňují kvalitu finálního produktu zákazníka. Všechno ostatní jsou komodity, které se dají nakupovat. Proto jsme v roce 2011 prodali závod v Žamberku švýcarské firmě Bühler - plechová výroba a obrábění jsou věci, které lze poptávat na dodavatelském trhu, což je vždy výhodnější zvláště v případných obdobích krize. A předloni jsme prodali část elektromontáží, které se z našeho areálu stěhují do nových prostor v areálu VÚB. Máme plány, jak opuštěné haly využijeme a s tím souvisí postupný nárůst pracovníků od konce letošního roku do prvního čtvrtletí roku 2019.
