Během návštěvy mohli zájemci vidět tanky, těžké a lehké kulomety, techniku hasičů od starých stříkaček až po záchranný transportér či člun, nebo vybavení socialistické policie, která se tehdy nazývala Veřejná bezpečnost.
Bývalé Masarykovy kasárny v Pardubicích proměnila o víkendu akce s názvem Retroměstečko. Pomalu chátrající areál si připomněl dobu, kdy byl v plné síle - atmosféru socialismu. Atrakcí tak byla například skupina automobilů v typických barvách Veřejné bezpečnosti či tankové inspekce.
„Jsme z Plzně, máme samozřejmě i jiné veterány, ale letos jsme přijeli s těmito vozy,“ řekl muž v bílém kostýmu a brigadýrce někdejší dopravní Veřejné bezpečnosti.
Parta těchto silničních příslušníků se nechala na rozdíl od mnoha jejich předchůdců v sedmdesátých a osmdesátých letech ochotně kýmkoliv fotografovat.
Někteří u toho měli i otevřené lahváče piva v rukou. Na své si přišel i ten, kdo „nostalgicky“ vzpomíná na nehezké přilby policistů, které prosluly jako ochrana mužů s dlouhými obušky proti účastníkům demonstrací. Jednu z nich totiž mohl zahlédnout za zadním oknem žlutobílého vozu.
Na akci přišla většinou s rodiči i spousta dětí. „Líbilo se mi, že jsem si mohl vlézt do starého i do nového hasičského auta, a ukázka vyproštění člověka při havárii. Vadilo mně ale, že jsem neviděl na jízdu obrněného transportéru, bylo přede mnou moc lidí,“ řekl 11letý David Gregor z Pardubic.
Kvůli fotkám mířily děti zbraněmi na otce
Technika hasičů, klubů vojenské historie a vojenských muzeí umožnila mnoha klukům sáhnout poprvé na pořádnou zbraň. „Hlavně mne nezastřel,“ znělo často z úst otců, na něž jejich potomci namířili jako první zbraň z kulometného hnízda. Většinou kvůli pořízení efektní fotografie.
„Tady můžete vidět zařízení, do jehož otvoru musel voják základní služby po návratu ze stráže vsunout hlaveň samopalu a stisknout kohoutek. Když zazněl výstřel, mohl odejít s pouty na ruce, protože bylo jasné, že při stráži nedovoleně manipuloval se zbraní,“ vysvětloval jeden z členů klubu vojenské historie.
A dodal, že náboj nesměl být v komoře zbraně, aby umožnil vojákovi dát případnému vetřelci naději na záchranu života, než si rozmyslí, zda poslechne příkazy jako Stůj! či Ruce vzhůru! Pak až měl ozbrojený strážný natáhnout zbraň a případně na vetřelce vystřelit.
V zadních částech kasáren mohli lidé vidět i ukázky se psy. Ti vztekle rvali cvičné rukávy a škubali s podsaditým figurantem v maskáčích sem tam.
Areál však neměl výhradně socialistický nádech. Byla tu i sekce naleštěných a barevných amerických bouráků z padesátých až sedmdesátých let.
