Podniky nabízejí budoucím řemeslníkům řadu výhod, včetně stipendií. (Ilustrační foto)

Podniky nabízejí budoucím řemeslníkům řadu výhod, včetně stipendií. (Ilustrační foto) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Firmy pochopily, že si řemeslníky musí samy vychovat. A také zaplatit

  • 3
Zdá se, že stížnosti firem na to, že jim chybějí mladí šikovní zámečníci, svářeči či nástrojaři, končí. Firmy na Orlickoústecku rozjedou systém stipendií a zahraničních stáží s nabídkou jistého místa a kariérního postupu.

Až dosud se zdálo, že naplnit poloprázdná učiliště chtějí hlavně samotné školy a krajští radní. Nyní konečně přebírají iniciativu firmy, které řemeslníky potřebují.

V Průmyslové střední škole a učilišti v Letohradě mají ve spolupráci s firmami z nejbližšího okolí i tamější radnicí připravený program, který má přilákat do strojírenských a elektrotechnických oborů absolventy devátých tříd.

Jak vypadá pomoc firmy učni?

(Příklad motivačního programu, který již čtvrtý rok praktikují ve společnosti Isolit-Bravo.)

* Učeň může od společnosti získat stipendium ve výši 2 000 až 2 500 korun měsíčně.

* Po dokončení školy ve firmě místo a plat 23 až 24 tisíc korun hrubého.

* Firma schopným garantuje rychlý kariérní postup.

"Černá řemesla mají určitě perspektivu a hned několik významných firem v okolí stále víc pociťuje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců," uvedl ředitel školy Martin Prikner.

Podniky v regionu už nyní nabízejí budoucím učňům i studentům řadu výhod včetně stipendií, praxe v konkrétních podnicích i stáží v zahraničí. Nejdále je v tom zřejmě společnost Isolit-Bravo.

"Stipendia poskytujeme učňům i studentům už několik let a musím říci, že se nám tahle praxe osvědčila. Po dobu učení nebo studia od nás dostávají v průměru dva až dva a půl tisíce měsíčně, navíc mají po dokončení studia zaručenou práci," uvedl ředitel společnosti Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí Kvido Štěpánek.

Výhody jsou přitom podle něj na obou stranách. "Vyučenci i maturanti mají po dokončení školy zajištěné místo v okolí, a odpadne jim tak složité hledání práce. Navíc si tu vydělají hned po nástupu celkem slušné peníze," dodává Štěpánek, podle něhož se zaměstnanci s černým řemeslem dostanou již půl roku po vyučení na 23 až 24 tisíc hrubého. Průměrná mzda v okrese se přitom v těchto oborech v kraji pohybuje kolem devatenácti tisíc korun.

Stejný nebo podobný způsob při získávání kvalifikovaných zaměstnanců chtějí zavést i v řadě dalších firem v okolí. Patří mezi ně žamberské společnosti Bühler a ZEZ Silko, Forez v Ostrově u Lanškrouna, letohradský OEZ nebo Rieter v Ústí nad Orlicí.

Právě jejich zástupci se spolu se samotnou školou i letohradskou radnicí domluvili, že začátkem února spustí společnou náborovou kampaň. Kvůli tomu vzniklo konsorcium, v němž je zastoupeno vedle samotné školy a radnice i několik firem z regionu.

"Budeme se snažit jak samotné žáky končící základní školu, tak jejich rodiče informovat, jaká perspektiva je po dokončení studia čeká," uvedl ředitel letohradské průmyslovky Prikner.

Firmy i radnice chtějí pomoci učilišti

Hlavním cílem volného konsorcia je snaha zabránit odlivu kvalifikovaných odborníků z pohraničního regionu.

"Samozřejmě chceme pomoci také při zachování jak učňovského, tak středního školství," uvedl letohradský starosta Fiala.

Mezi novinky, na nichž se členové sdružení dohodli, patří kromě stipendií a zajištěných pracovních míst po dokončení studia také podstatně delší souvislá praxe přímo v podnicích, během níž je možné studenty více poznat.

"Já osobně si myslím, že praktická výchova by měla být především v konkrétním podniku již od poloviny prvního ročníku. Nikoli až ve třeťáku, jak je tomu nyní," myslí si personální ředitel společnosti Rieter Richard Bednář. "Na jedné straně získá učeň vztah k firmě, na straně druhé máme my možnost prověřit učně i po lidské stránce," dodává.

Také zástupci dalších zúčastněných firem jsou toho názoru, že by mělo více praxe být v samotných firmách. Nově většinou budou nabízet nejen praktická cvičení v průběhu školního roku, ale i prázdninové brigády nebo stáže v zahraničí.

Žamberská firma Bühler například hodlá vybrané studenty posílat do sesterských firem ve Švýcarsku, Německu nebo Velké Británii. Společnosti také nabízejí svou pomoc na druhou stranu. Chtějí posílat své odborníky přímo do škol, kde budou studenty seznamovat nejen s odbornými předměty, ale také zvyšovat jejich odbornou jazykovou vybavenost.

"Tomu se samozřejmě nebráníme, naopak tyto aktivity vítáme. Vše ale musíme postupně dořešit a dotáhnout do konce podrobnosti," uvedl ředitel Prikner.