Obyvatelé Pardubic hlasovali 13. června o budoucím uspořádání města. Radnice v

Obyvatelé Pardubic hlasovali 13. června o budoucím uspořádání města. Radnice v Pardubicích uspořádala místní referendum, které mělo rozhodnout o další existenci osmi městských obvodů. Hlasovat přišlo však málo lidí. Foto: Josef Vostárek, ČTK

Pardubické referendum se do milionu nevešlo, stálo tři festivaly smíchu

  • 4
Pardubická radnice vystavila účet za historicky prvním městským referendem. Stálo 1,2 milionu korun. Lidé v červnu rozhodovali, zdali chtějí zachovat městské obvody, takzvané malé radnice. Referendum bylo nakonec kvůli nízké účasti prohlášeno za neplatné.

Přestože vedení města tvrdilo, že se "vejde do milionu", pravdu nakonec měli kritici, kteří říkali, že celá akce vyjde mnohem dráž. A že bude zbytečná. Referendum totiž provázel nezájem lidí, přišlo k němu jen 21 procent voličů.

"Říkali nám, že referendum bude stát 600 až 800 tisíc korun. Rozdíl půl milionu hovoří jasně o tom, že nevíme, co se na radnici děje," řekl zastupitel za ODS Petr Klimpl.

Co by šlo pořídit za 1,2 milionu

2

Částka 1,2 milionu by stačila na zaplacení dotací pro dvě sezony letního kina.

10

Osvětlení deseti přechodů pro chodce v pardubických ulicích.

24

Město by mohlo uhradit dotaci na 24 ročníků Polabinské pouti.

240

Peníze by stačily na 240 příspěvků magistrátu na Maškarní bál.

Podle primátorky Pardubic Štěpánky Fraňkové se však o vyhozené peníze nejedná.

"Vzhledem k nízkému počtu lidí, kteří přišli hlasovat, nejsou výsledky referenda platné ani závazné. Nicméně pro každého z politiků by i tak měly být cennou informací nejen o tom, jak lidé vnímají dělení města, ale komunální politiku vůbec," řekla primátorka.

Jak vyplývá z údajů o rozpočtu města, za uvedené peníze by město mohlo dva roky dotovat letní kino, na které chodí každou sezonu kolem padesáti tisíc lidí.

Nebo by se za ně daly provozovat každoroční Adventní trhy po dobu deseti let. A Grand festival smíchu by měl za uvedenou částku vystaráno na tři sezony.

Téměř tři čtvrtiny těchto prostředků padly na zajištění více než devadesáti hlasovacích místností, včetně odměn pro členy okrskových, místních a jedné městské komise. Na zhruba 26 tisíc korun pak přišel tisk hlasovacích lístků a pořízení obálek, téměř 149 tisíc korun investoval magistrát do reklamy, která měla voliče na konání referenda upozornit.

Některé obvody umí volby zorganizovat levněji

Bez zajímavosti není ani to, s jak rozdílnou hospodárností ke konání referenda přistupovaly jednotlivé obvody. Z údajů radnice vyplývá, že zatímco například v Hostovicích přišel město jeden okrsek na 6 430 korun, v největších obvodech to bylo přes osm tisíc korun a na čtvrtém městském obvodě dokonce přes patnáct tisíc korun.

"Podívám-li se na vyúčtování jednotlivých obvodů, vyjdou mi velmi rozdílné náklady na zajištění chodu hlasovacích okrsků. Nevím, a budu se ptát, proč některé obvody dokážou i v tomto případě fungovat podstatně levněji než jiné," uvedla primátorka.

Ta si přesto myslí, že k žádnému zbytečnému utrácení peněz při všelidovém hlasování nedocházelo. "Výsledná částka je sice o něco vyšší, než byly naše původní předpoklady, ale jsem si jista, alespoň za magistrát, že k plýtvání prostředky nedocházelo," uvedla Fraňková.