Tomáš Pelikán bude brzy slavit desetileté výročí v čele Dopravního podniku Pardubice. Na podzim se stal i zastupitelem na radnici.

Tomáš Pelikán bude brzy slavit desetileté výročí v čele Dopravního podniku Pardubice. Na podzim se stal i zastupitelem na radnici. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Šéf dopravního podniku chce, aby cestujícím postačila jen jedna karta

  • 3
Tomáš Pelikán na jaře oslaví deset let ve funkci ředitele Dopravního podniku Pardubice. Zatím má podporu i nového vedení radnice, a to i přesto, že byl zvolen do zastupitelstva za opoziční Sdružení pro Pardubice exprimátorky Štěpánky Fraňkové.

Když se 15. dubna 2005 Tomáš Pelikán poprvé usadil v kanceláři šéfa dopravního podniku, pardubická hromadná doprava vypadala o dost jinak než dnes.

Lidé si ve vozech označovali lístky v archaických oranžových strojcích, značnou část depa vyplňovaly hranaté autobusy Karosa a nízkopodlažní trolejbus nejezdil po Pardubicích ani jeden.

„Když se kouknu na deset let staré fotky toho, čím jsme tady jezdili, nechci tomu ani věřit. Vozový park se proměnil prakticky totálně. Díky evropským dotačním titulům jsme dokázali vyměnit většinu trolejbusů a autobusů. V listopadu 2006 jsme zase zavedli pardubickou kartu, díky které jsme získali moderní odbavovací systém. V roce 2008 jsme nakoupili první velkokapacitní trolejbusy, kterých už dnes máme deset. V roce 2012 jsme opravili parník Arnošt z Pardubic a začali se starat o jeho provoz. Je toho prostě za tu dobu hodně,“ říká Tomáš Pelikán.

Příslušnost k opoziční straně v zastupitelstvu mu funkci nejspíš nesebere. Vedení Pardubic v čele s primátorem Martinem Charvátem z hnutí ANO navrhuje, aby v podniku pokračoval.

Nechystáte se tedy po deseti letech na změnu?
Zatím ne. S novým vedením města jsme si už sedli a vyjasnili si, jak pokračovat. Podle mě podnik funguje tak, že není úplně nutné do toho nějak začít šťourat. Už jsme zpracovali pro nové vedení i rozbory toho, jak vypadá firma zevnitř. Takže radní se se vším mohli hned na začátku seznámit. Řekli, že je vše v pořádku a můžeme takto pokračovat dál. Navíc už nám schválili i rozpočet na letošek, takže to vypadá dobře.

Kolik korun vám Pardubice přidají do rozpočtu?
Na prokazatelnou ztrátu nám město přispěje částkou 149 milionů korun, což je zhruba stejné číslo jako v minulých letech. Hýbá se to jen o nějaké dva tři miliony korun podle toho, jaké jsou ve městě objížďky, kvůli nimž najedeme nějaké kilometry navíc. Má to svá jasná pravidla.

Takže se zdá, že vám angažmá v politice nijak neuškodí?
Samozřejmě tím, že jsem nyní zvolený zastupitel, je moje pozice komplikovanější než předtím. Navíc za opoziční stranu. Na druhou stranu si myslím, že Pardubice jsou příliš malé na to, abychom předváděli nějaké bojůvky mezi opozicí a koalicí. Vedení radnice jsem nabídl spolupráci na mnoha projektech, které nás čekají. Musíme nějak smysluplně dodělat třídu Míru, chystá se oprava okolí nádraží za Švýcarské fondy a další věci. Určitě nic nebudu bojkotovat, a naopak se budu s vedením snažit co nejvíce spolupracovat.

Mám pocit, že byste si mohl s novým primátorem profesně i lidsky rozumět. Nebo se snad mýlím?
Máme to jednodušší v tom, že se už známe z doby, kdy Martin Charvát vedl Rozvojový fond. Potkávali jsme se na mnoha schůzkách a spolupracovali jsme na některých projektech. Nemusíme se tak oťukávat nebo mít strach, že ten druhý do podkladů schovává nějaké záludnosti. Myslím, že se budeme schopni vždy domluvit na tom, co je dobře, co je špatně a jak to napravit. Navíc on je stavař, a tím pádem pragmatik, já jsem zase strojař. Takže mně takový styl komunikace vyhovuje.

Na druhou stranu nejste zklamaný z volebního výsledku Sdružení pro Pardubice? Vy osobně sice zvolen jste, ale jako celek jste propadli.
My jsme si to v SPP probírali mezi sebou. Těch faktorů, proč to pro nás dopadlo docela neslavně, je hodně. Osobně si ale nemyslím, že bychom mohli mít výsledek nějak zásadně lepší, i kdybychom měli třeba masivnější kampaň, na kterou vám navíc musí dát někdo peníze. Vezměte si, že na středopravém spektru kandidovalo v Pardubicích hned dvanáct stran, z kterých většina měla v názvu nějak obsažené slovo Pardubice. Bylo jasné, že se ty hlasy rozdělí mezi více subjektů a tak to také dopadlo. Ale to už je nyní vlastně všechno jedno.

Takže nelitujete, že jste do komunální politiky šel?
No, musím se přiznat, že jsem měl trochu naivní představy o tom, jak je potřeba být u toho, aby se něco začalo měnit. Že nadávat v hospodě nestačí. Momentálně cítím, že jako řadový zastupitel to nebudu mít úplně lehké, a ještě navíc z opozice. Jen doufám, že vytvoříme nějaký společný tým 39 zastupitelů, který Pardubice někam posune. To je můj osobní cíl.

Vypadalo to, že Sdružení pro Pardubice špatně zvládlo volební kampaň. Nebyli jste moc vidět, navíc primátorka Štěpánka Fraňková a její tým špatně prezentovaly výsledky své práce. To bylo v přímém rozporu třeba s údernou kampaní hnutí ANO.
Třeba máte pravdu. Možná kdyby byla větší kampaň, dopadli bychom lépe. Na druhou stranu primátorka neměla zrovna nejlepší mediální obraz, a to se poráží velmi těžko. Můžeme spekulovat, proč tomu tak bylo, ale pravda je, že se dost věcí povedlo a na výsledku voleb se to neodrazilo. Na druhou stranu slogan hnutí ANO, který říká, že to „prostě“ udělají, mě už dost štve. Myslím, že noví radní už zjišťují, že takto to bohužel nefunguje. Za vším stojí dost práce a dost potíží. Uznávám, že to heslo je geniální, ale praxe ukáže, že nic „prostě“ jen tak nepřipravíte.

Nechme politiku a podívejme se na konkrétní věci. Už prvního března by se měly vozy podniku vrátit na opravenou třídu Míru. Chystáte už nový jízdní řád?
Ano. Ještě tedy není jasné, kdy přesně začneme v ulici jezdit. Přece jen se stále neví, jestli město stavbu převezme a kdy nás tam pustí. Ono je celkem ale jedno, jestli to bude prvního, osmého nebo patnáctého. Ale samozřejmě od 1. března požádáme o změnu jízdního řádu a o změnu licence tak, abychom mohli jezdit i na třídě Míru.

Jak se vám téměř už kompletně opravená třída Míru líbí?
Musím rozlišit dva pohledy. Ten občanský říká, že jsem poměrně spokojený. Třída Míru je už téměř hotová a musím říct, že nevypadá úplně špatně. Rozhodně je to o mnoho lepší, než to bylo před opravou. Pohled profesionální je ale o trochu smutnější. Přece jen zastupitelé schválili, že tam má být zachován obousměrný provoz trolejbusů. Jenže ten tam být nemůže, silniční pruh je příliš úzký. Navíc jsou hned kousek od něj lavičky a další mobiliář. Na druhou stranu speciální pruh na Sukově třídě nám umožnil centrem města docela obstojně projíždět, takže nám bude stačit, že na třídě necháme linky čísla 4, 21 a 27, které jezdí méně často.

Navíc, kdyby se na Sukově třídě něco stalo, máte na třídě Míru záložní trasu...
To asi bohužel nemáme. Jak jsem řekl, obousměrný provoz na tak úzkém pruhu je nemožný. Díky tomu, jak projekt pan architekt Jaromír Walter uchopil, nám v případě nehody na Sukovce třída nijak nepomůže. Ulice prostě větší nápor dopravy nemůže zvládnout. Před opravou jezdilo po třídě Míru šest set spojů denně. Ty se tam vrátit skutečně nemohou, není tam pro ně místo. Ale je potřeba dodat, že těžko bude někdy úplně zavřená Sukova třída. To nevím, co by se muselo stát, aby to bylo nutné. Navíc jednosměrný provoz by asi třída Míru po nějakou omezenou dobu zvládla.

Jaké chystáte další novinky v nejbližší době, kterých si všimnou cestující?
Budeme třeba nakupovat trolejbusy s agregáty, které dokážou jet třeba deset kilometrů bez energie z trakční sítě. Momentálně vzniká zadávací dokumentace. Mohly by jezdit třeba na lince číslo 18 za Jesničánkami do Dražkovic nebo Mikulovic. Díky tomu bychom dál šetřili peníze. Pokud se nám vše podaří zvládnout, bude klasický naftový autobus provozně tím nejdražším, co budeme v depu mít.

Co odbavovací systém? Přece jen i pardubické kartě bude brzy deset let...
U ní už nějakou dobu chystáme vylepšení. Zatím ještě nevíme, jestli to bude klasická obnova, nebo to bude nějaká větší inovace. Rádi bychom se přiblížili kartě, kterou využívá krajský systém IREDO. Už jsme se o propojení obou systémů, tak aby lidem stačila v městských i linkových autobusech jen jedna karta, pokoušeli asi čtyřikrát, ale bohužel to pokaždé na něčem zkolabovalo. Nyní je ovšem ideální chvíle dotáhnout to zase o kus dál. Samotné propojení obou systémů však bude samozřejmě záviset hodně na politických rozhodnutích, to nebude úplně záležitost dopravců.