"Nejvíc na něm obdivuji úžasné lidské odhodlání a schopnost obětovat všechno pro svůj sen. Byl geniální v tom, jak dokázal naprosto detailně popsat dokumentační předměty ze svých dvou velkých cest po oblastech Afriky. V jeho sběratelské a popisovatelské činnosti ho nikdo nepředčil," řekla vedoucí Afrického muzea dr. Emila Holuba Marcela Jeřábková.
Emil Holub, který se v Holicích narodil před 165 lety, sbíral v Africe prakticky všechno. Živočichy, květiny, kameny, detailně popisoval krajinu. Aby lidé doma měli co nejpřesnější obrázek o exotické Africe.
Emil Holub, cestovatel
Na svoji první africkou cestu vyrazil Emil Holub v roce 1872 a z cesty po neprobádaném území Afriky se vrátil po sedmi letech. Během této doby nashromáždil na 30 tisíc sbírkových předmětů a splnil si svůj velký sen - došel až k Viktoriiným vodopádům, které jej navždy okouzlily.
Velký sen o přechodu Afriky se nesplnil
Na druhou cestu v roce 1883 se vypravil tři měsíce po svatbě s Rosou Hoffovou, která přijímá české jméno Růžena Holubová. Díky její duchapřítomnosti, když se se zbraní v ruce postavila bojovnému kmenu Mašukulumbů, si výprava o tři roky později zachránila alespoň holý život.
Zároveň však přišla o velké zásoby. Velký sen - projít jako první člověk na světě africký kontinent z jihu až na sever do Káhiry - se cestovateli nezdařil.
Třetí cestu do milované Afriky už Emil Holub kvůli zdravotnímu stavu nepodnikl. Ve světě byl oslavován víc než doma. V Africe ho živila i lékařská praxe.
Peníze z knih a přednášek v Evropě i USA dával do zpracování preparátů a tvorby svých výstav. Když přesouval v roce 1892 z Vídně obrovskou etnografickou výstavu do Prahy, potřeboval k převozu 72 železničních vagonů.
Po skončení výstavy nabídl všechny exponáty Národnímu muzeu, které však tento velkorysý dar odmítlo. Holub pak svou velkolepou sbírku po částech rozdal.
"Byl tvrdý na sebe i na své okolí, dokázal si jít za svým snem a přinášet oběti. Nádherně kreslil a měl úžasný vypravěčský dar. Jeho žena mu byla oporou, sdílela jeho sen. A bojoval nejen o život v Africe, ale i doma s českou malostí," dodala Marcela Jeřábková.
Muzeum ukáže africkou vesnici i tekoucí vodopády
Její tým teď čeká instalace nové expozice v holickém muzeu, které je už půldruhého roku v rekonstrukci.
"Dominantou muzea bude africká vesnice a funkční Viktoriiny vodopády," řekla Marcela Jeřábková, podle níž dostane prostor také manželka Růžena, která dříve v expozici nefigurovala.
Po skleněných panelech poteče voda a skrze stěny vodopádů zaujme průhled do africké vesnice, která bude umístěna na prostranství vedle muzejní budovy. Vjem tekoucí vody prolínající se se zvuky africké vesnice a džungle vzbudí pocit, že je návštěvník skutečně někde u břehu řeky Zambezi.
"Voda dodá expozici čtvrtý rozměr a průhled tak spojí interiér s exteriérem," uvedl už dříve tvůrce projektu architekt David Vávra, jehož jméno zaručuje, že expozice bude skutečně "šumná".
Prostor doplní interaktivní prvky. Děti si budou moci například vylézt na zvířata nebo s pomocí obrazovky absolvovat cestovatelské kvízy.
Ožijí i Holubovy kresby. Autorem částečně hraného a částečně animovaného osmiminutového filmu o dobrodružstvích a životních meznících cestovatele je Milan Šteindler (více o nové expozici čtěte zde).
