Hrady, zámky, kostely a další historické stavby připomínají, jak žili naši předkové. Řada z nich patří mezi památky a odborníci se o ně starají. Ale existují stavby, které mají velkou hodnotu, a přesto „umírají“ před očima. Majitelé se o ně nestarají a někteří doslova čekají, až spadnou.
Ohrožené památky
Polička - městský pivovar čp. 15
Brandýs nad Orlicí - hrad |
Mezi nejohroženější památky Pardubického kraje patří malá venkovská usedlost bezzemka z 18. století v jižní části vesnice Telecí.
Obytný dům s malým dvorkem a se světnicí, chlévy, dřevníkem a stodolou se dochoval v autentické podobě. Má však ve svých dřevěných stěnách díry a vypadá, že brzy spadne. Letos v létě hodnotili jeho stav i památkáři.
„Závažným problémem stodoly a kolny je narušená statika. Celá přední část stodoly výrazně poklesla. Nejvíce je poškozený obytný dům. Ničí jej vzlínající vlhkost, náletové dřeviny a chybějící základní údržba. V zadní stěně a v průčelí domu je úplný rozpad dvou třetin trámů. Veškeré dřevo trpí vysokou vlhkostí a zejména neúdržbou objektu. Stav domu je velice špatný a některé z jeho částí jsou na pokraji fyzického zániku,“ uvádí památkáři.
Majitel slibuje opravu
Majitel Josef Moravec tvrdí, že je připravený začít s opravami. Jenže o jejich podobě má úplně jiné představy než památkáři.
„My to samozřejmě klidně opravíme, ale jinak než chtějí oni. Zboří se to, udělají se pořádné grunty. Všechno bude nové. Udělá se tam záchod, koupelna, aby to bylo alespoň trochu obyvatelné. Ale památkářům se to nelíbí. Chtějí, aby když sem někdo přijde, viděl dům sedláka z patnáctého století,“ říká Moravec.
Na rekonstrukci zchátralé roubenky existuje architektonický plán.
„Podle něho se měla opravovat. My spíše čekáme, až někdo řekne, že střecha je v takovém stavu, že se to musí udělat nové. Památkáři slibují, že nám na rekonstrukci přispějí, ale to je další úskalí. Přijde sem někdo a bude nám diktovat, že tahle prkna ne, a tahle ano,“ uvádí majitel. Podle Moravce je teď řada na památkářích.
„Někdo se s tím nepárá a dům zboří. Jenže když roubenku zboříme, dostaneme dvě stě tisíc pokuty,“ uvádí Moravec.
Kostelík je ojedinělý, ale má trhliny
Další ohroženou památkou je malebný roubený kostelík v Horním Houžovci, místní části Ústí nad Orlicí. Až při pozornějším pohledu lze vidět některá poškození stavby. Památkáři považují kostelík z doby kolem roku 1800 za ojedinělý příklad dřevené lidové sakrální architektury regionu.
„Exteriér poškozují vzlínající vlhkost a mechy, v kamenné podezdívce jsou trhliny. V interiéru chybí část dlažby, hliněné omítky s dekorativní architektonickou výmalbou jsou hodně zničené, jsou tam plísně a ve dřevu biotičtí škůdci,“ zní zápis památkářů.
Na záchranu sušárny odmítlo dát ministerstvo dotaci
Další zajímavou, leč rozpadající se památkou je roubená sušárna na ovoce s cihelnou pecí v Zálší u Chocně, která je jednou z posledních dochovaných sušáren na Orlickoústecku. Majitel bydlí v Chocni a sušárna ovoce stojí na zahradě statku, který opravuje. Stavbu ale nepovažuje za svou, proto ji nechce opravovat.
„Já jsem koupil statek, ale nikde nemám napsáno, že jeho součástí je tato sušárna. Nikdo mne také při koupi neinformoval, že je to kulturní památka,“ říká muž, který nechce zveřejnit své jméno, ovšem pracuje jako truhlář a má hodně zkušeností s rekonstrukcemi či výrobou replik dobového nábytku.
„Chtěl jsem to zachránit, ale ministerstvo zamítlo dotaci,“ líčí truhlář. Sami památkáři však namítají, že se musí řídit svými pravidly. Ty bývají jiné, než které by vyhovovaly majitelům.
„Snažíme se nalézt řešení, které je nejvhodnější pro památku jako takovou. Takže ne pro památkáře, ani majitele, ale pro památku,“ uvádí Zuzana Růžková z Národního památkového ústavu v Pardubicích.
