"V depozitáři muzea máme řadu autentických ručních strojů a pomůcek, které se tu při rukodělné výrobě po několik generací používaly. Máme také mnoho dobových záznamů i dalších zajímavostí, které by se měly v expozici objevit," uvedl ředitel letohradského kulturního centra Jaroslav Moravec.
Mezi nejzajímavější by pak podle něj mělo patřit velké množství krabiček od sirek s autentickými nálepkami z někdejšího Kyšperka, jak se až do roku 1950 Letohrad jmenoval.
Ke zřízení nové expozice se v Letohradě rozhodli mimo jiné proto, aby vyvrátili všeobecný názor, že sirkařská tradice v Čechách vznikla v jihočeské Sušici. "Historici tvrdí, že letohradská tradice je delší, takže se jedná o unikátní, z hlediska historie výroby sirek v české kotlině poněkud zapomenutou skutečnost," dodal ředitel.
O nové expozici začali v Letohradě přemýšlet už v roce 2010. Původně se chtěli spojit s muzeem sirkařství v polské Bystřici Kladské, která ale nakonec od záměru ustoupila. Letohradští se proto dohodli se zástupci polského městečka Bardo nedaleko Kladska a společně podali žádost o dotaci.
"Náklady se odhadují na nějakých šest set tisíc korun, z nichž dvě třetiny by měla pokrýt dotace z Euroregionu Glacensis. Projekt je kvalitně připraven a samozřejmě splňuje zásadní požadavek, aby v něm byl zainteresovaný polský partner. A podle všeho má naše žádost velmi reálnou šanci, abychom uspěli," uvedl starosta Petr Fiala.
Muzeum láká i na Napoleona a Cimrmana
Letohradské muzeum láká návštěvníky na řadu zajímavých exponátů. Mezi nejnavštěvovanější patří místnost s originálními saněmi císaře Napoleona, na kterých v roce 1812 prchal z Ruska. Doplněna je nábytkem a dalšími exponáty z napoleonského období. V hlavní expozici je k vidění lidový život v Kyšperku, malovaný nábytek, lidové kroje. V muzeu se samozřejmě věnují také významným letohradským osobnostem.
Velikým lákadlem pro turisty je ve sklepení letohradského zámku od poloviny roku 2010 také Muzeum Járy Cimrmana. Tvoří ho tři místnosti. V první je expozice věnovaná historii Divadla Járy Cimrmana, druhá je plná Cimrmanových vynálezů. Třetí místnost kvůli nedostatku peněz zobrazuje alespoň půl světničky, v níž Cimrman žil ve Vídni.
Neméně zajímavé je také letohradské soukromé Muzeum řemesel, které Drahomíra a Pavel Taclovi otevřeli v roce 2000 a od té doby je neustále rozšiřují.
